Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bývalí atletičtí reprezentanti učí fotbalisty správně běhat

Kondiční trenér Jan Netscher (vlevo), kapitán Tomáš Rosický a záložník Tomáš Hübschman se smějí při týmovém focení. | foto:  Michal Šula, MAFRA

27 2013
Už to není novinka. Některé kluby fotbalové ligy před více než deseti lety angažovaly atletické trenéry, bývalé úspěšné závodníky. A platí to pořád. Zjednodušeně řečeno: někdejší atletičtí reprezentanti učí fotbalisty správně běhat.

Mít u týmu odborníka, který nejenže ví, jak hráče nejlépe přichystat kondičně, ale ovládá i další taje pohybů sportovce, to už je věc. Bývalý sprinter Pavel Rada, několikanásobný vicemistr republiky, je spolu s Tomášem Malým už pátým rokem kondičním trenérem týmu Sparty.

"Ve světě je něco podobného běžné," říká asistent trenéra Lavičky Zdeněk Svoboda. "Atletika, posilování, odstraňování disbalancí, kompenzační a stabilizační cvičení, to všechno souvisí s fotbalem. Také proto, že se tím dá předcházet zraněním. Sparta vsadila na správné koně, ti dva jsou velmi platní, navíc se starají o rekonvalescenty," tváří se spokojeně Svoboda a v žertu dodává, čeho by se od Rady dočkal nejraději.

"Pavel býval jedním z nejrychlejších mužů v republice. Atletický a fotbalový běh se hodně liší, ale ideální by bylo, kdybychom měli nejrychlejší fotbalisty ze všech," směje se.

"O skákání to není"

Potom by ovšem v reprezentačním A-týmu museli fotbalisté zvládat skok o tyči a v mládežnických výběrech by zase museli být velmi všestranní.

Jan Netscher

Jan Netscher

Mužstvo trenéra Bílka totiž před více než rokem posílil někdejší tyčkařský rekordman Jan Netscher, který má na starosti i české týmy do 18 a 19 let. A celky do 16 a 17 let i "lvíčata" zase od ledna prohání bývalý desetibojař Jiří Ryba, šestý muž z mistrovství světa v Edmontonu v roce 2001 s osobním rekordem 8 339 bodů.

"Jenže o skákání to není," usmívá se Netscher, jehož český rekord z roku 1996 činil 574 centimetry. Ve své nové profesi má zkušenosti z ligových Blšan a pražské Slavie. "Kondici vnímám jako soubor rychlosti, síly, odrazů, vytrvalosti, flexibility a techniky všech zmíněných dovedností. Pokud vám něco chybí, je třeba to zjistit a cíleně na tomto nedostatku pracovat. Taky hledám rezervy v tréninku, aby došlo k dalšímu zlepšení čehokoli, třeba techniky běhu," zasvěcuje.

"Atletika je fotbalu dost vzdálená"

Práce u reprezentačního "áčka" a u výběrů do 18 a 19 let je podle něj hodně odlišná. "U mladých reprezentací jde o výchovu hráčů s perspektivou pro A-tým, testujeme je a rozdáváme jim "domácí úkoly". A u dospělého mužstva jde hlavně o přípravu na zápas a o urychlení regenerace po utkání. Pokud jde o kondici, hráči jsou většinou kvalitně připraveni ze svých klubů," připomíná.

Také Jiří Ryba vystudoval atletickou trenéřinu, k tomu si ale přibral i fotbalovou a získal A-licenci.

Jiří Ryba

Jiří Ryba

"To proto, že atletika je fotbalu dost vzdálená. Na začátku bylo důležité udělat s hráči testy a vyhodnotit je, abychom věděli, na co se zaměřit. Pak se snažíme říci jim, v čem jsou jejich slabiny, a ukázat jim cestu ke zlepšení, třeba v běžecké technice. Na to ale v rámci reprezentačních srazů není čas, musejí pracovat v klubech. Když mají křivá záda, a to má kde kdo, doporučím jim kompenzační cvičení," přibližuje bývalý desetibojař, který předtím působil v roli kondičního trenéra v Mladé Boleslavi, Příbrami a v Jablonci.

"Trenér Bílek umí naslouchat"

"Spolupráce s Janem Netscherem a Jiřím Rybou klapala. Nechtěli jsme ryze atletické trenéry, ale lidi, kteří se vyznají i ve fyzioterapii a podobně, a oni tahle kritéria splňují. Právě oni pomáhají třeba v tom, aby hráči zlepšili koordinaci pohybů," chválí někdejší atlety Josef Csaplár, nyní již bývalý trenér mládežnických reprezentačních výběrů.

Podle Netschera je důležitá právě komunikace s koučem. "Oceňuji, že trenér Michal Bílek naslouchá. Ne poslouchá, ale naslouchá. Vyslechne názor každého člena realizačního týmu, protože sport na tak vysoké úrovni je o detailech a všímat si detailů u všech dvaceti hráčů vyžaduje hodně očí. Potom rozhodne. Zní to možná divně, ale fotbal a individuální sport se podle mě liší v tom, že ve fotbale je mezi hráčem, realizačním týmem a trenérem většinou jistá komunikační bariéra. U Michala to tak není, pro mě je v tomto ohledu ojedinělý trenér," pokyvuje hlavou někdejší tyčkař. 







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze