Po remíze s Fulhamem mohl tedy hrát o tři dny později v Blackburnu, jenže tam ho trenér Glenn Roeder nechal na lavičce. "Byl na mě pořádně naštvaný, po tom vyloučení mě sjel, že tohle se mu už opravdu nelíbí," říká devětadvacetiletý obránce, který byl během šestnáctiměsíčního působení ve West Hamu vyloučen už potřetí.
Na Nový rok s mužstvem cestoval i k utkání s Charltonem, jenže tento zápas byl kvůli nezpůsobilému terénu odložen. Na hřiště se tak před jednáním disciplinárky dostal až první lednovou neděli ve vítězném zápase Anglického poháru s druholigovým Nottinghamem. "Jenže trenér mě tam poslal jen na posledních deset minut."
Poté zasedla disciplinární komise a vynesla verdikt: dva týdny zastavené činnosti. Řepka tak nemohl hrát 12. ledna v nerozhodném domácím utkání s Newcastlem a o týden později na Arsenalu, kde jeho tým prohrál 1:3. "A nastoupit nemůžu ještě teď ve středu v odloženém zápase na Charltonu."
Zatímco loni na podzim Řepka kouče sám požádal, aby ho pár zápasů nechal odpočívat, nyní si vybírá pauzu nucenou.
"Ale abych byl upřímný, jsem rád, že jsem z toho blázince vypadl. Jsem přesvědčený, že rozhodčí po nás jdou, a s tím se prostě nedokážu vyrovnat," poznamenává Řepka. "Jako teď na Arsenalu, Bergkamp našemu hráči v souboji málem vyrazí zuby, je z toho gól a sudí nic. Je to náročné hlavně na psychiku, nikdy jsem nebyl zvyklý hrát o záchranu a teď je toho na mě najednou moc. Tak jen věřím, že mi odpočinek od toho nezvyklého vypětí prospěje."
O víkendu čeká West Ham další pohárové kolo, Roederův tým se představí na trávníku Manchesteru United. "Tam už bych nastoupit mohl, ale všichni čekáme, že na Manchesteru nastoupí hlavně náhradníci a hráči širšího kádru. Vydechnout si potřebují i ostatní, vždyť se musíme soustředit hlavně na boj o udržení v Premier League."
Když přijde řeč na národní mužstvo, volí Řepka na rozdíl od svých výroků v úvodu loňského roku smířlivější tón. "S trenérem Brücknerem jsem v kontaktu a mezi námi je všechno v pořádku. Uvidím, co bude, až mi vyprší trest."
Řepka dostal za vyloučení v listopadové baráži s Belgií v roce 2001 trest na čtyři soutěžní zápasy. Loni začátkem ledna pak předsedu fotbalového svazu Jana Obsta označil figurkou. A 31. ledna 2002 prohlásil: "Dokud v čele fotbalového vedení budou Obst, Fousek a jim podobní týpkové, tak reprezentovat nebudu."
Minulý týden však kouč národního mužstva Karel Brückner při setkání s fotbalovými novináři naznačil, že pokud Řepka bude mít formu, nevylučuje, že po vypršení trestu se v reprezentaci objeví. Generální sekretář fotbalového svazu Petr Fousek k tomu dodal, že Řepka by si měl uvědomit, že na tahu je on.
Řepkův trest skončí domácím kvalifikačním zápasem s Rakouskem 2. dubna. Teoreticky by potom mohl nastoupit v další kvalifikaci Česko - Moldavsko, která je na programu 11. června.
Svůj původní příkrý názor Řepka poprvé zmírnil loni v srpnu. "Že bych se hned zítra hnal do reprezentace, to ne. Ale až nastane správný čas a bude-li zájem, nemusí být můj návrat vyloučen," řekl tehdy.
A jaký názor na návrat do národního mužstva má dnes?
"I když je to přes rok stará záležitost, nemůžu pochopitelně dělat, že se nic neděje," říká. "Když se ohlédnu nazpátek, napadá mě, že jsem na adresu svazového vedení mohl volit poněkud diplomatičtější vyjádření. Jsem ochotný s těmito lidmi se sejít a všechno si vyříkat. Kdyby ale někdo chtěl klást jako podmínku mého návratu do reprezentace veřejnou omluvu, tak to ani náhodou. Ale zatím mi něco podobného nikdo nenaznačil."
Víc se Řepka ke svým někdejším výrokům nehodlá vyjadřovat. "S trenérem Brücknerem komunikuju, ale bavíme se jen o fotbale, o mém působení ve West Hamu, o mé formě. A stejně se chci bavit s ostatními. A kdybych náhodou přece jen dostal pozvánku do reprezentace, neřeknu na srazu k té mé takzvané kauze ani slovo."
Obránce West Hamu se děsí představy, že by se na takovém srazu mohl stát žádanou atrakcí. Že by se na něj novináři vrhli a zasypali ho otázkami směřujícími k jeho názorům na svazové vedení.
"Opakuju, že na tohle téma už nepromluvím. O fotbale, to prosím. Ale nikdy jsem nebyl typem, který by si hrál na mediální hvězdu. Kdybych už na sraz přece jen přijel, nejvíc by mi vyhovovalo s nikým nemluvit, odehrát zápas a rychle zpátky do Anglie. Byl bych prostě moc rád, kdyby mě nikdo nebral jako nějakého exota, na kterém s novináři s obrovskou chutí smlsnou."
