Právě ve městě pod Ještědem Maier nastartoval svoji úspěšnou kariéru. Slovanu pomohl v roce 1993 k postupu do nejvyšší soutěže a pak zde odchytal 148 ligových zápasů.
Na postu sportovního ředitele Maier střídá Františka Myslivečka, který dostal kvůli korupčnímu jednání zákaz činnosti.
Jak se to stalo, že jste byl jmenován do této funkce ve v Liberci?
Nikdy jsem se netajil tím, že až se vrátím z Vídně, že se chci vrátit do Slovanu. Už před sedmi lety jsem to avizoval, i když jsem si nikdy nemyslel, že tam strávím takovou dlouhou dobu. Letos, myslím, nastala pro Rapid i pro mě ta správná doba, abych se vrátil. Během těch sedmi let jsem byl neustále v kontaktu se Slovanem. A během toho posledního půlroku už to směřovalo k tomu, že bychom se mohli domluvit.
Byl ve hře jen post sportovního ředitele?
S představenstvem klubu jsme o tom jednali. Šlo o to, domluvit si moje kompetence a pravomoce k této funkci. Ovšem jednání o vašem nástupu se přece jen trochu táhla...
Museli jsme si srovnat své představy, a ty se postupně sbližovaly.
Vy jste měl i nabídky z jiných klubů na různé funkce.
Ve hře byly Jihlava i Jablonec, ale já se chtěl v první řadě domluvit s Libercem, A jsem moc rád, že to takhle dopadlo.
Neměl jste nabídku, abyste zůstal v Rapidu Vídeň?
Mohl jsem tam zůstat, ale rodina už byla od zimy v Liberci a já jsem ji zkrátka následoval.
Co bude náplní vaší nové práce?
Budu mít na starosti všechna mužstva, od A-týmu po přípravku. Jsem tady krátce, vlastně pár hodin, s hráči se postupně seznamuji. Chtěl bych to sladit do takové podoby, aby tady ti mladí hráči zůstávali a vykopali se až do ligy. Příklad je třeba útočník Blažek, který může hrát za dorost a už může hrát i za áčko. Doba je zlá, určitě nepůjdeme cestou kupování hráčů nad patnáct milionů výš.
Ale fanoušci možná takové posily očekávají...
Očekávají to, ale my nejsme Sparta. Podle mě je tady dost talentovaných fotbalistů, kteří by měli dostat šanci. Čas od času ale určitě nastane situace, kdy do Liberce přivedeme výborného hráče, který se okamžitě zabuduje do základní sestavy.
Z Liberce teď odešli čtyři hráči základní sestavy, jak vidíte momentální sílu mužstva?
Odešli určitě kvalitní fotbalisté, ale já v tom nevidím hendikep. Myslím, že v kádru zůstali jiní hráči, kteří na to mají. Je to o šanci, o kterou se musejí porvat a ty opory plně nahradit. O tom jsem přesvědčený.
Fanoušci vesměs uvítali vaše jmenování do funkce a hodně od vás očekávají.
Naplníte to?
Toho se právě trochu bojím. Skočil jsem do toho rovnýma nohama. Hlavně mě čeká dost práce, na kterou se hodně těším. Jsem v milovaném klubu, se kterým jsem se dostal do ligy, do reprezentace a pomohl mi k zahraničnímu angažmá. Mám mu co vracet. Hlavně chci vrátit důvěru fanoušků ve fotbal. Ale to my ve Slovanu asi těžko změníme, to musí začít v Praze na Strahově. Jako prvořadý úkol si beru to, aby chodilo do Liberce na fotbal co nejvíc lidí.
Fotbalu však v Liberci vyrostla velká konkurence v hokeji.
Hokej je teď trochu napřed. Ale já chci tuhle pozici minimálně vyrovnat. Bílí Tygři mají novou halu, ale my můžeme konkurovat, máme nádherný stadion. K tomu musí fanoušci vidět, že ti hráči ty zápasy odmakali.
Budete ještě někde chytat, nebo budete už jen funkcionařit?
Dostal jsem dvě nabídky. Do Jihlavy a do staré gardy Liberce. Ale já teď budu asi chytat jen za Novou Ves, za béčko, a k tomu jen domácí zápasy, abych nemusel jezdit nikam ven (smích). A občas si půjdu zatrénovat s libereckým béčkem.
Nelákala vás spíš práce trenéra?
V tuhle chvíli určitě ne, i když školu na to mám. Myslím, že jsem silnější v této pozici, kterou jsem získal. Komunikovat s lidmi, organizovat, zařizovat...
Vaše nová role bude určitě časově náročnější než ta brankářská. Jste na to připravený?
Je to tak, ale to mě netrápí. Myslím, že to bude práce, která mě bude opravdu bavit.
V průběhu angažmá ve Vídni jste říkal, že k zakončení kariéry byste chtěl přátelský zápas s Libercem. Uskuteční se někdy?
Pro mě není problém zavolat do Vídně a oni přijedou. Jediná potíž je v termínu. Když je třeba reprezentační pauza, zmizí z Rapidu deset hráčů základního kádru. Nechci, aby tady pak hrála juniorka Rapidu. Myslím, že by Liberec klidně posílili i moji kamarádi z národního týmu Poborský, Koller a další, ti by to pro mě udělali. Ale jak říkám, musíme vyčkat na vhodný termín.
Možná by to nemusel být ani přátelský zápas, ale mistrovský. Liberec a Rapid Vídeň na sebe mohou letos teoreticky narazit v Poháru UEFA...
Tak to by bylo ještě lepší (smích).
