Posledních tří mistrovství Evropy ve fotbale - v roce 2000 v Belgii a Nizozemsku, 2004 v Portugalsku a 2008 v Rakousku a Švýcarsku - se Blažek účastnil coby člen českého výběru. Ze šampionátu v Portugalsku má dokonce bronzovou medaili.
Letošní Euro však bude devětatřicetiletý gólman sledovat už pouze v televizi. "Jestli mě nebudou svrbět ruce? To určitě ne," usmívá se hráč se sedmi tituly mistra republiky (1x se Slavií, 6x se Spartou), který jihlavský klub posílil letos v zimě.
"Tyhle akce jsou spíš pro mladší, pro mě už ne. Ale v televizi na to určitě kouknu," dodává.
Jak tipujete šance Česka? Fanoušci jsou spíš skeptičtí, i když skupina s Ruskem, Řeckem a domácím Polskem původně vypadala poměrně lehká.
Myslím si, že tyto turnaje jsou nevyzpytatelné. Když to vezmu zpětně, do Anglie jsme v šestadevadesátém taky nejeli jako favoriti a mančaft skončil až ve finále. Takže to může dopadnout všelijak. Můžeme se všichni dobře vyspat a skupinou v poklidu projet a hrát v dalších bojích, nebo taky můžeme jet po základní skupině domů. Je to tak padesát na padesát.
Jenže když se českým fotbalistům před závěrečným turnajem moc věřilo, tak to nic moc dobrého nepřineslo. Naopak když se jelo s trochou skepse, byly z toho lepší výsledky.
Já bych to řekl úplně jinak. Myslím, že úspěch je už to, když se český fotbal na jakýkoliv větší turnaj, Euro nebo mistrovství světa, vůbec probojoval. Už to samo o sobě je dobrý výsledek. Musíme být trošku skromnější. A to platí nejen o dnešní době.
Jaromír Blažek, brankář Jihlavy, se chopil míče po akci sparťanského béčka.
Brankář Jihlavy Jaromír Blažek zasahuje v utkání proti Čáslavi.
S národním týmem jste se v roce 2006 podíval také na světový šampionát v Německu. Teď je mistrovství Evropy opět kousek za českými hranicemi, v Polsku. Je pro fotbalisty lepší, když to mají fanoušci blíž a mohou ve velkém počtu přijet?
Když to vezmu z tohoto pohledu, bylo to určitě fajn. Když jsme hráli v Německu, byla tam spousta fanoušků. Ale ti si za námi našli cestu, i když jsme byli třeba v Portugalsku. To bylo super.
Zmiňovaný turnaj v Portugalsku 2004 byl pro vás osobně asi nejlepší, skončili jste třetí. Jak na tento bronzový šampionát vzpomínáte?
Ježiš, jak bych na to měl vzpomínat? No, pro mě osobně to, co se národního mužstva týká, bylo asi úplně nejvíc. Protože jsem si tam mohl i zachytat ve vítězném zápase s Německem. Takže na to vzpomínám strašně rád. A nikdy nezapomenu.
Zrovna ve středu opakovala Česká televize záznam památného duelu z Portugalska ve skupině, Česko - Nizozemsko. Díval jste se?
Díval. Viděl jsem druhý poločas.
Jak to po letech prožíváte, když se v televizi koukáte na zápas, který jste předtím zažil přímo na hřišti?
Normálně. Na hřišti je to samozřejmě lepší, protože člověk je víc zatažen přímo do dění. Po té době už to berete s určitým odstupem. Ale furt je to hezký.
Souhlasíte s tím, že tehdejší obrat z 0:2 na 3:2 proti Nizozemsku byl jedním z nejlepších výkonů, který Češi za posledních deset let předvedli?
No, jeden z nejlepších zápasů to určitě byl. Ale myslím, že k tomu přispěli i Holanďani. Byl to duel, který se vyvíjel tak, jak se vyvíjel. Když po dvaceti minutách prohráváte 0:2, tak už vám nezbývá nic moc jiného než prostě hrát hodně útočně. Na to tehdy přistoupili i Holanďani, a byl z toho tak hezký zápas.
Jaromír Blažek■ Fotbalový brankář, narozený 29. prosince 1972 v Brně. |
Už jste zmiňoval, že jste v následném duelu proti Německu chytal. Byl to váš největší nebo nejzdařilejší zápas v reprezentaci?
Nejzdařilejší nevím, ale největší asi ano.
Vy jste tenkrát Němce překvapili, protože jste nastoupili v kombinované sestavě, přesto jste je porazili 2:1 a poslali je už po skupině domů. Jak na to reagovali?
Nevím, jak na to reagovali Němci, to jsem neřešil. Ale je pravda, že my jsme nastoupili v podstatě s béčkem, jak se tehdy říkalo. Protože tam bylo minimum hráčů ze základní sestavy. Ale prostě nám to sedlo. Byli jsme hlavně všichni, co jsme předtím nehráli, hladoví. Každý se chtěl v zápase na mistrovství Evropy předvést. A podle toho to i dopadlo.
Když na ten zápas vzpomeneme, jako první se vybaví hromadný závěrečný pokřik českých fanoušků: Auf Wiedersehen, auf Wiedersehen, Deutschland, Deutschland, auf Wiedersehen. Pamatujete si to?
Pamatuju, ale to si užívali hlavně lidi. Vím o tom, že se tohle pokřikovalo. Ale že bych to nějak řešil, to vůbec ne.
Zpět k současné reprezentaci. Jste s někým z aktuálního kádru v kontaktu?
Minulou sobotu jsem mluvil s Petrem Čechem. Potkali jsme se na golfu, tak jsme prohodili pár slov. Popřál jsem mu hodně štěstí a to bylo asi tak všechno.
Když mluvíte o Petru Čechovi, jaké to bylo takové neotřesitelné brankářské jedničce českého týmu krýt záda?
Já jsem to tak nebral, my jsme kamarádi. Tam šlo hlavně o to, aby se ten, kdo chytá - což byl Petr - cítil dobře. A abychom mu my ostatní, co jsme tam byli s ním, ať už já, Tonda Kinský nebo Dan Zítka, vytvořili podmínky pro to, aby se na zápasy mohl dobře připravit.
V současné reprezentaci je také obránce Theodor Gebre Selassie, což je první jihlavský odchovanec, který je v A-týmu fotbalové reprezentace. Jak ho vnímáte?
Já jsem ho sledoval v lize a on za minulý soutěžní ročník udělal obrovský skok. Nejen on sám, ale v našem mužstvu pro Euro je spousta hráčů, kteří za jednu dvě sezony udělali obrovský progres. A jsou tam zaslouženě.
Fiasko Sparty, píše Blažek a tvrdí: Hřebík ligový tým trénovat nemůže |
Asistentem trenéra české reprezentace je František Komňacký, který nedávno podepsal smlouvu právě s Jihlavou. Jak vítáte, že prvoligového nováčka povede právě tento zkušený kouč?
Já bych vám k tomu strašně rád něco řekl, ale zatím jsem s trenérem Komňackým fotbalově vůbec nepřišel do styku. Nikdy mě netrénoval, takže vůbec nevím.
Takže to i pro vás bude premiéra?
No, to bude. Známe se, pozdravíme se. Ale i když trénoval Jablonec nebo předtím Ostravu, nikdy jsem ho nezažil. Takže po mně doopravdy nechtějte nějaké rozbory. Prostě, zatím nevím.
V poslední době se spekuluje, že by do Jihlavy mohl přijít také stoper Erich Brabec, což je váš známý ze Sparty. Už jste o tom spolu mluvili?
Jo, jo. Slyšel jsem a mluvil jsem s ním. Ale on nemá nabídku jenom z Jihlavy, má jich víc. Takže se asi bude rozhodovat mezi několika kluby. Uvidíme, jak to dopadne. Ale netroufnu si říct, že do Jihlavy skutečně přijde.
A předpokládám, že byste ho jako bývalého spoluhráče rád uvítal.
Tak samozřejmě. Myslím si, že se svými zkušenostmi by nám určitě pomohl.
Na první posily pro nejvyšší soutěž Jihlava zatím ale čeká. Nejste trochu nervózní, že ještě nikdo nepřišel? Nebo je ještě brzo?
Nervózní určitě nejsem, já si teď spíš užívám dovolenou a klidu od fotbalu. Dělám různé jiné věci než fotbal. Navíc si myslím, že na posílení je ještě čas. To je všechno otázkou určitých jednání a je to hlavně na našem vedení.
"V našem mužstvu je spousta hráčů, kteří za sezonu dvě udělali obrovský skok." |
Když už zmiňujete dovolenou, můžete prozradit, jak současné volno trávíte?
Různě. Celou dobu budu v Čechách s rodinou a třeba ve středu dopoledne jsem byl na golfu.
Snažíte se od fotbalu vypnout?
Já to tak většinou dělám. Co se týká dovolené, většinou se s míčem ani nepotkám.
Ve středu se rozhodlo o tom, že společně s Jihlavou se do první ligy vrací Brno. Co na to jako brněnský rodák říkáte?
Myslím, že to je super. Postoupily ty kluby, které do první ligy patří. Ústí nad Labem zaslouženě vyhrálo druhou ligu, ale bohužel nemá podmínky k tomu, aby první ligu mohlo hrát. Navíc pro nejvyšší soutěž je jen dobře, že se Brno vrátí zpátky. Je to tradiční klub.
Takže si myslíte, že postup by neměl být pouze o sportovní stránce? Že kluby musí myslet i na zázemí a další věci?
Určitě to není jen o sportovní stránce. Jsou prostě nějaká pravidla, která jsou daná v celé Evropě, stejně jako tady v Čechách. A když někdo chce první ligu hrát, tak se tomu musí přizpůsobit. Pokud to tak není, tak bohužel má smůlu. Ale říkám, podmínky by měly být pro všechny stejné. Sportovní stránka je v pořádku. Ale jsou ještě další věci, které k tomu patří, a ty se také musí splnit. To prostě nejde pořád něco oddalovat.
Na výjimky moc nevěříte, že?
Já si myslím, že všechny kluby na vybudování zázemí měly času dost. Výjimky bych neuděloval. To je jako třeba v Německu. Když jsem byl v Norimberku a hráli jsme Pohár UEFA, nikdo neřešil, jestli by se měla odložit liga a hrát o den později. Ve čtvrtek jsme hráli evropský pohár, přijeli jsme druhý den a už v sobotu ve tři hodiny nebo o půl čtvrté jsme nastupovali k bundeslize. Nikdo se na nějakou výjimku neptal. Prostě: chcete to hrát, tak se zařiďte. Tak je to po celé Evropě, po celém světě. Tak proč by to zrovna u nás mělo být jinak?
A co říkáte na ten paradox, že právě Brno, které se ještě v zimě na čtrnácté příčce tabulky druhé ligy třáslo o záchranu, teď bude hrát nejvyšší soutěž?
Myslím si, že během zimy se to v Brně trošku zkonsolidovalo. Předtím tam měli i jiné než jen fotbalové problémy. Ty se jim podařilo vyřešit a na jaře to na mužstvu bylo znát. Bylo vidět, že asi mělo nějakou jistotu v zádech a prostě podávalo dobrý výkony.
