Přitom když byl před necelými dvěma lety svěřen národní tým Karlu Brücknerovi, mnohá média nahlas pochybovala o jeho charizmatu, i někteří experti jen krčili rameny pochybností.
Je to ten pravý? Olomoucký bard odpověděl činy. Za půl roku přestavěl tým, vtiskl mu řád i duši. Nasměroval energii nezkrotitelného Nedvěda do kapitánské taktovky. Oprášil lesk a sebevědomí dalších zkušených stříbrných veteránů z Anglie 1996 - Poborského a Šmicra.
Přidal sílu Kollera a jemné tahy Rosického, spojil je nenápadným Galáskovým tmelem, z domácí ligy pozdvihl důvěrou Bolfa. A k nim narouboval mladíky, jež si léta pěstil v týmu lvíčat - reprezentaci do jedenadvaceti let. Čech, Baroš, Ujfaluši a Grygera tu rázem dospěli. Obešel se bez Řepky i Bergra, jimž scházelo hrdé národní srdce.
|
ON-LINE ROZHOVOR |
