Brückner se se zástupci českých médií sešel na improvizované noční tiskové konferenci nedlouho poté, co speciál s fotbalovou výpravou z Helsinek přistál v Praze.
"Už můžu říct i bez té bezprostřední euforie, že máme opravdu silné mužstvo. Mužstvo, které si dokázalo poradit i bez obvyklých pilířů, jako jsou Koller, Jankulovski, Baroš a Bolf," řekl pětašedesátiletý šedovlasý kouč k suverénnímu tříbrankovému vítězství nad Finskem, které české fotbalisty posunulo do listopadové baráže.
Poslední překážkou, s níž se reprezentanti budou muset ve dvou duelech 12. a 16. listopadu popasovat o účast na mistrovství světa 2006 v Německu, bude jeden z trojice Norsko, Slovensko, Švýcarsko.
Na otázku, zda středeční zápas ve Finsku byl z celé kvalifikace ten nejtěžší, Brückner odpověděl: "Z hlediska psychiky určitě. O to víc si taky našeho výkonu cením."
Celou kvalifikaci kouč hodnotit nechtěl se slovy, že v této chvíli by to nebylo objektivní.
Přesto však poznamenal: "Určitě to bylo těžší než v té minulé. Když to přeženu, tak tu minulou kvalifikaci jsme odehráli ve dvanácti lidech. A vidíte, jaké problémy nás provázejí teď. A zase bych musel dojít k tomu, že i přes všechny nepříznivé okolnosti jsme nakonec soudržnost týmu a jeho sílu ukázali."
Brückner si postěžoval, že v závěru kvalifikace jeho tým zaskočila špatná produktivita.
"Nakonec jsme společně s Portugalskem pořád ještě nejlíp střílejícím mužstvem kvalifikace. Jenže v posledních zápasech s Rumunskem a Holandskem jsme mohli počítat hlavně brankové šance než góly. Zaplať pánbůh, že ve Finsku se to zlomilo."
Nula na českém kontě ve středečním utkání v Helsinkách kouče samozřejmě potěšila.
"Ale tentokrát to nebylo o nule, přestože čisté konto je základ úspěchu. Mnohem víc mě samozřejmě těší ten obrat v produktivitě," řekl Brückner.
Proto se také rozhodl postavit v posledním zápase první kvalifikační skupiny útočníka Tomáše Juna. Přestože tento tah čekal málokdo.
"Když nemohl Milan Baroš, nebylo to pro mě žádné velké dilema. Jun je přece gólovým hráčem," vysvětlil trenér zařazení nejlepšího střelce minulého ligového ročníku. "A takového jsme proti Finsku potřebovali. No a ukázalo se, že špatná volba to nebyla."
K Barošovi poté trenér poznamenal: "Byl na tom se svou bolavou achilovkou opravdu bídně. I on sám moc chtěl, ale zkrátka nemohl. V té chvíli jsem si řekl, že zdraví hráče stojí nad účastí na mistrovství světa. A nevím, co už by se muselo stát, kdybychom Baroše v tomhle jeho stavu přece jen byli nuceni nasadit do hry."
Novináře zajímalo, co Brücknera při středečním utkání v Helsinkách v 55. minutě tak dopálilo: málem totiž vyběhl z vymezeného prostoru, křičel a zuřivě při tom na své hráče gestikuloval.
"Roh a po něm břevno. A to jsem hráčům před zápasem zdůrazňoval, že Finové jsou nebezpeční hlavně při standardkách. A mu jim tu první vyrobíme už ve dvacáté vteřině," připomněl Brückner s nadsázkou nebezpečnou hlavičku Kuivasta po centru Saarinena z přímého kopu.
A co tedy Brückner deset minut po přestávce na své svěřence křičel?
"Já jsem nekřičel, já jsem koučoval," pravil trenér v dobrém rozpoložení.
Vzápětí se rozšafně ohradí po dotazu, koho z trojice Norsko, Slovensko, Švýcarsko by si přál do baráže.
"Tak tohle ze mě nevytáhnete. Přece nechcete, abych řekl, koho v baráži přejedeme. Jen můžu prozradit, že mě zlobili Irové, těch jsem se obával," připomněl Brückner tým, který šel z kola ven a místo něj se v baráži octli Švýcaři.
Novináři to zkoušeli. A mohl byste tedy říci, koho v baráži určitě nepřejedeme? - zazní otázka.
"Tak to už vůbec ne. Tohle je hodně nestandardní otázka," zlobí se Brückner na oko.
Na páteční barážový los se český trenér nechystá.
"Pánové Fousek s Dudlem to tam jistě dobře zařídí," zmínil Brückner svazového generálního sekretáře a šéfa svazového mezinárodního úseku. "Já bych tam nebyl nic platný. Navíc si potřebuju odpočinout, takže budu meditovat doma v Hlubočkách."
Když novináři chtějí Brücknerovu meditaci v obci vedle Olomouce trochu přiblížit, trenér pokývá hlavou.
"To jsem zas něco řekl," uleví si s úsměvem. "No, budu se samozřejmě věnovat rodině, ale vlastně to bude meditace zase fotbalová. Prohlédnu si barážového soupeře na videu. Máme takhle pro jistotu zmapované všechny týmy, které přicházely v úvahu. A samozřejmě se podívám i na naše zápasy."
Potom už se trenér musel zvednout, přestože bylo znát, že tentokrát by si povídal třeba až do rána. Autobus s hráči a realizačním týmem čekal jen na Brücknera. Motor nastartovaný, už už odjížděl...
