Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brückner mění role hráčů: co znají z klubů, neplatí

27 2003
Praha - Jste zvyklí na Tomáše Rosického jako na fotbalového umělce z Dortmundu? V sobotu v Nizozemsku v souboji o mistrovství Evropy 2004 jej spíš uvidíte dotěrně napadat soupeře a bránit, ne tvořit. Rosický v reprezentaci není Rosickým z Dortmundu. To samé platí o Marku Jankulovském i o dalších. Čeští fotbalisté hrají v klubech odlišným stylem, dokonce i jinde v sestavě než v reprezentaci. S jejich rolemi míchá kouč Karel Brückner. „Není to žádná revoluce,“ říká k tomu trenér.

„Využívám jen kreativity, kterou čeští hráči mají.“ Zásada je jediná: fotbalisté hrají tam, kde jsou pro tým nejplatnější. Jankulovski je v Udine téměř útočník, ovšem v národním týmu zacouvá až na levý kraj obrany. „Není to jednoduché,“ přiznává sám.

Jenže od Brücknera to není samoúčelné šachování. I kapitán Nedvěd, jemuž se Jankulovski v italské lize hodně zamlouvá coby motor ofenzivy, uznává: „V reprezentaci Marka potřebujeme v obraně.“ A Rosický? V únorové přípravě Česka ve Francii vytrvalým napadáním otrávil Zidana, světovou hvězdu číslo jedna. Za týden na Zidana narazil opět: s Dortmundem hrál v Lize mistrů na Realu Madrid a téměř se nepotkali. Tak různé měl Rosický v obou týmech úkoly.

Němci o českém záložníkovi mluví jako o špílmachrovi, Brückner to slovo nemá rád. „Špílmachr? Co to je?!“ zvedne obočí. „Tomáš je univerzální, pro mě je to nejlepší bránící hráč pro vysunutou obranu.“ Rosický a Jankulovski jsou nejvýraznější případy Brücknerova žonglování. Ušetřeni však nejsou ani ostatní. Kouč tvrdí, že nikdo nehraje totéž co v klubu. Kromě brankářů.

„Snad nejblíž k tomu má Koller, ale i on má oproti Dortmundu jiné pokyny, třeba při bránění,“ tvrdí trenér. „Je to logické, ve fotbale máte vždy spoustu možností. Není to veslování, kde celý život děláte stejné pohyby.“ Chování v jiných pozicích nemá Brückner příliš čas hráče učit. Spoléhá na jejich šikovnost. A když s fotbalisty nedělá rošády v sestavě, chystá pro ně jiná překvapení.

Gólový zabiják Milan Baroš má zřejmě smutnou jistotu, že v Nizozemsku od začátku nenastoupí. Brückner tam pravděpodobně vyrukuje s jedním klasickým útočníkem - Kollerem. A také v Barošovi vidí dravce pro zhruba poslední třetinu utkání. Čili toho, kdo je schopen po naskočení okamžitě chytnout herní rytmus a čerstvý proti unaveným soupeřům rozhodnout.

Je to pocta, že trenér takhle Barošovi věří. Jenže co jeho skepse, že zápas začne jako náhradník? „Koho by to těšilo?“ přiznává Baroš. Rychle však dodá: „Ale nebrečím, chci za Česko vítězit, i když jsem na lavičce.“ Po Nizozemsku mu kouč jeho roli možná zase změní: ve středu do pokračování kvalifikace s Rakouskem může nasadit dva hroty, tedy i Baroše.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze