Zbytek své výstroje v sobotu po zápase s Jabloncem, který Brňané prohráli 3:4, rozházel mezi hlouček fanoušků. "Na tuhle chvíli jsem byl připravený, protože většinou spodní prádlo pod trenkami nenosím. Teď jsem si ho radši oblékl, takže jsem mezi lidi mohl naházet všechno. Zasloužili si to, protože přišli i za takové situace a celý zápas mi fandili. Tohle bylo moje poděkování," líčil Dostálek.
Neuvažoval o tom, že zahodí i spodní prádlo? "Z tribuny na mě volala manželka, jestli něco zůstalo i pro ni, ale to si necháme na doma," usmál se záložník.
Richard DostálekNarodil se 26. dubna 1974, s kariérou začínal v Jarošově. Přes vojnu v Kroměříži se v roce 1993 dostal do brněnského Boby, kde byl jednou z hlavních hvězd. V roce 1998 odešel do Slavie, poté hrál v ruské Kazani, Slovácku a německém druholigovém Aue. Po těžkém zranění kolena se vrátil v divizní Líšni, brzy ale putoval zpět do ligy, kde hrál půl roku za Zlín a poslední dvě sezony strávil v brněnské Zbrojovce. Záložník s mimořádným přehledem nastřílel 67 gólů v české lize a 3 v ruské, pětkrát hrál za reprezentaci. |
Při rozhovoru působil uvolněně a vtipkoval, i když to v sobotu nebyl zrovna veselý den. Nad prázdnými tribunami brněnského stadionu hlídkovaly černé mraky, Zbrojovka se loučila s ligou a Dostálek věděl, že už si ji nikdy nezahraje.
Když se v 76. minutě na ukazateli pro střídání objevilo jeho číslo sedm, na dobrou minutu se přestalo hrát. Brněnskou legendu ze hřiště doprovázely podání rukou rozhodčích, spoluhráčů, protihráčů i upřímný potlesk diváků. "Chvilku jsem měl dojem, že bych mohl být dojatý a do očí by mi mohly hrknout slzy, ale to by tu musela být podstatně jiná návštěva," prohodil brněnský kapitán.
Kvůli zklamání chtěl střídat hned po přestávce
I když se v sobotu na Srbské hrála ještě první liga, návštěva se sešla už druholigová. A to velkou část z 589 diváků tvořili Dostálkovi známí. "Přišli všichni, co mě podporovali od roku 93, kdy jsem v lize začínal. Byli tu moji rodiče, manželka, děti, kamarádi, známí, bývalí fotbalisté," jmenoval hrdina dne.
Nechybělo ovšem mnoho a z trávníku by neodcházel s dojetím, ale s naštváním. To s ním cloumalo hlavně o přestávce, kdy Zbrojovka prohrávala 1:4. "Když budu hledat slušné výrazy, tak to bylo smutné loučení. Začali jsme dobře, dokonce jsme se po krásné akci dostali do vedení, což jsme asi sami nečekali, ale pak jsme začali hrát antifotbal a udělali chyby, za které nás Jablonec potrestal," zlobil se Dostálek. "Byl jsem z průběhu zápasu a z toho, co se na hřišti dělo, tak zklamaný, že jsem se domluvil s trenérem na tom, že ve druhém poločase nastoupím jen na pět minut a půjdu dolů."
Došel jsem ke krásným číslům
Naštěstí však do druhé půlky nastoupila jiná Zbrojovka. "Když jsem viděl, že jsme se vrátili do tempa a hráli jakž takž obstojně, přiběhl jsem k lajně a řekl trenérovi, ať mě tam nechá o chvilku dýl, že zkusím dát gól," popisoval Dostálek.
Jeho přání se mu splnilo, když zblízka doklepl míč po rohovém kopu. Pátou trefou v sezoně se tak stal s Tomášem Doškem nejlepším brněnským střelcem, celkově si připsal už 67. ligový zásah. "A se třemi góly v Rusku jsem to zaokrouhlil na 70," podotkl. "Když jsem v poslední době dostával otázky na konec kariéry, tak jsem se vrhl na statistiky a došel jsem ke krásným číslům, která mě překvapila. Nemám se za co stydět."
Zmiňovaná čísla ale pořád nemusejí být konečná. V první lize už se Dostálek neobjeví, ale co příští rok v té druhé? "Zatím opravdu nevím, co bude," pronesl.
Asi jen málokdo by si však přál, aby poslední Dostálkův zápas ve Zbrojovce byl ten sestupový.
