Nejdřív obrovská euforie, pak obrovské zklamání, teď obrovská výzva. Rozmarné léto prožívá Breite. S Varnsdorfem totiž vykopal postup do první ligy, jenže klub ho kvůli nevyhovujícímu stadionu odřekl. Ze splínu ho vyléčily právě Teplice.
I když ne tak docela... „Příběh Varnsdorfu je smutný. Připadám si, jako když jsme nic nedokázali. Celý rok se o něco snažíte, pak to dopadne takhle. Škoda pro kluky, kteří tam zůstali. Aspoň rok si ligu mohli zkusit,“ mrzí ho i po odchodu.
Česká Lípa, Čáslav, Varnsdorf. Jeho štace poté, co opustil Stínadla. Hlavně v poslední době udělal velký pokrok. Vyhlásili ho nejlepším hráčem druhé ligy! „Cena je pro mě pěkná, ale není pro mě závažím nebo závazkem. Neřeším to.“
Nový teplický kouč David Vavruška ho ještě jako trenér Liberce často sledoval ve Varnsdorfu. A Breite, jehož vedl už v dorostu sklářů, ho zaujal. „Strašně vyzrál, i jako člověk. Hlavně si to odpracoval, žádná náhoda nebo dílo lidí kolem něj. Z nosiče vody se stal lídr mužstva,“ všiml si Vavruška. „Měsíc od měsíce byl lepší.“
25letý hráč za progres děkuje hlavně kouči Zdenovi Frťalovi. „Bylo nám jedenadvacet a mysleli jsme si, že máme na Real Madrid. On nás vrátil do reality. Většina toho, co jsme dokázali, byla jeho zásluha.“
Však také málem následoval Frťalu do slovenské Podbrezové. „Do Liberce mě chtěl pan Vavruška, ale já měl na 95 procent jasno, že půjdu do Podbrezové. Kdo totiž nezažil kouče Frťalu, neví, jaký je člověk a trenér. Moc si ho vážím!“ nedá na něj dopustit.
Jenže když Vavruška nečekaně opustil Liberec a domluvil se s Teplicemi, nabral i Breite jiný kurs. „Nebylo to dlouhé rozhodování. Pan Frťala mě chápe. Ví, že jsem doma. Třeba se naše cesty ještě sejdou.“
Teď by však mohl obyvatel Krupky dirigovat hru sklářů. „Mně je jedno, kde budu nastupovat. Ve Varnsdorfu jsem hrával všechno, nejvíc ale ve středu zálohy.“ Vavruška tvrdí: „Stal se univerzálem. Není líný na krok, je pracovitý, jeho první myšlenka je dopředu. Má zajímavé věci.“
K jednomu ligovému startu z května 2009 brzy přidá další. „Když jsem tehdy šel do áčka, byly tam velké osobnosti jako Vachoušek, Verbíř, Doležal. Bylo mi ctí s nimi nastupovat.“ Za čas může být ctí pro jiné nastupovat s Breitem.
