„Ne, nikdy! Jenže to bych nesměl na vlastní oči vidět, jak pracuje Spiderman,“ vypráví Jiří Poór, který moderuje zápasy.
I v úterý večer hecoval fanoušky, ať zkusí Plzeň dotlačit do Ligy mistrů. Co vlastně dělal Spiderman ve Štruncových sadech? Zručný anglický „stěnolezec“ od minulého pondělí pomáhal instalovat systém Jestřábí oko, který s využitím čtrnácti kamer hlídá sporné okamžiky na brankové čáře.
Je to fotbalová novinka, která se do Česka dostala jen díky tomu, že se Viktoria Plzeň probojovala do závěrečného předkola Ligy mistrů.
Stojí miliony a podle kritiků je zbytečně předražená, protože má na starosti sledování pouze jediného momentu: přešel míč brankovou čáru? Nesnímá sporné situace v pokutovém území nebo ofsajdy, kterých bývá za 90 minut plno.
Kolikrát se ve fotbale stane, že potřebujete gólovou technologii? Jednou za dvacet zápasů? Možná ani to ne. Třeba předloni se díky Jestřábímu oku na mistrovství světa radovali Francouzi proti Hondurasu.
Každopádně je to aspoň nějaký pokrok, který fotbal dovolil. A v úterý jste ho mohli vidět zblízka. V konečné fázi se rozhodčímu rozsvítí displej na hodinkách a lehce mu zavibruje zápěstí. Spatří pokyn GOAL! Anebo NO GOAL!
V reálu by rozhodčí těžko postřehl, že míč takto těsně překročil brankovou čáru. Technika na MS 2014 přisoudila Francii gól.
Než všechno začne fungovat, je to několikadenní šichta. Pořádající asociace UEFA vyslala do Plzně tým techniků, kteří instalovali kamery na potřebná místa. Pod kontrolou musí být všechny úhly, aby nemohlo dojít k mýlce. Co když před kamerou někdo zamává vlajkou? Anebo zapálí dýmovnici? Co když vypadne proud? To všechno se řeší. Plzeň dodala náhradní agregát, který se nastartuje okamžitě v případě, že dojde k výpadku.
Mezitím Spiderman šplhal po stěnách a roztahoval kabely, aby co nejméně překážely. Místním vyprávěl: „Vy máte ideální stadion. Zato když jsme dělali na Nou Campu v Barceloně, to byla makačka. Všude vysoko, všude daleko. Jednou jsem lezl za kamerou dvacet minut, abych utáhl šroubek. Jenže nahoře jsem zjistil, že nemám šroubovák. To jsem si nadával.“
Stadiony pro poslední předkolo Ligy mistrů jsou načančané, převlečené do reklamního stejnokroje. I uhrančivý chorál už včera před výkopem zazněl. A sudí Undiano Mallenco ze Španělska si zkontroloval speciální hodinky s gólovou technologií.
Videopomůcky, které jsou dávno přirozenou součástí tenisu, ragby, hokeje a dalších sportů, se do fotbalu prosazují pomaličku. Snad proto byl plzeňský trávníkář Josef Marcel nedůvěřivý, když ho poprosili, jestli by na chvíli nezastavil sekačku: „Pane, nepomohl byste nám při poslední technologické zkoušce?“
Marcel si navlékl hodinky, otočil se zády ke hřišti a čekal, jestli mu začne vibrovat zápěstí a rozsvítí se signálka GOAL. Stalo se to pokaždé, když balon přešel brankovou čáru. Poprvé, popáté, podesáté.
I když postupně měnil místa, stroj se nikdy nespletl. „Nedalo mi to, abych se při poslední střele neotočil. Prodleva byla minimální. Nevím, jak to dokázali, ale fakt to funguje,“ řekl.
