Na malém islandském stadionku mezi horami se však musel nečekaně zapotit.
Ruka Adriana Rolka: první penalta proti Boleslavi. Faul druhého stopera Michala Smejkala: druhá penalta proti hostům.
"Tohle se moc často nestává, naposledy jsem čelil dvěma penaltám v jednom utkání před pár lety za naše béčko," vzpomínal Šeda.
Jak se mu tenkrát vedlo, to už nevěděl. Za to ve čtvrtek proti němu domácí ani jednu penaltu neproměnili. Poprvé střelu vyrazil a zneškodnil i dorážku, podruhé mířil domácí hráč mimo tyče.
"To jsem byl rozpumpovaný, česky jsem na něj křičel, že je dřevák," vyprávěl s úsměvem Šeda. "Stranu jsem vystihl správně, a kdyby míč letěl do brány, možná bych ho i tak měl."
Sražený Smejkal by měl být v pořádku Otřesený stoper Michal Smejkal sice k letadlu kulhal, ale nemělo by se jednat o vážnější zranění. "Mám nakopnuté koleno, ale snad bych měl být fit. V první chvíli po střetu s Honzou Šedou jsem vůbec nevěděl, co se děje. Měl jsem vyražený dech a tekla mi krev z nosu," říkal novinářům Smejkal. "Prostě mě přejel jako mašina. Ale nezlobím se na něj, jen dělal svou práci." |
Excelentní zákrok se mu podařil při prvním pokutovém kopu. I když skočil k tyči, stihl ještě vykopnout pokus, jenž směřoval doprostřed brány. A pak dalším skokem vyrazil i dorážku.
"Vůbec jsem neměl nijak nastudované, kdo z islandského týmu penalty kope. Čekal jsem střelu po zemi, takže jsem se ani moc neodrazil. Díky tomu jsem propnutou špičkou na balon dosáhl," líčil Šeda. "Hned jsem musel rychle nahoru, ale z té dorážky mě naštěstí trefil."
Dvě zahozené penalty srazily naděje Akureyri alespoň na částečný úspěch. A Šeda vzápětí srazil spoluhráče Michala Smejkala, který pak musel kvůli zranění střídat. Islanďané nakopli dlouhý míč z vlastní poloviny, Šeda si pro balon důrazně vyběhl a kolegu nabral silou rozvášněného býka.
"Jak byl vlhký trávník, tak jsem si míč hlídal, aby na mokrém terénu blbě neodskočil. Bohužel jsem Michala trefil, gólman v takové situaci nemůže uhnout," řekl šestadvacetiletý brankář.
Smejkal zůstal ležet, z tribuny to vypadalo ošklivě. "S Adrianem Rolkem jsme k němu hned běželi a snažili se pomoct. Byla tam krev, vyražený dech. Naštěstí rychle přiběhl i doktor," uvedl Šeda.
Zatímco v domácím střetnutí si proti amatérům v dresu soupeře snad ani nepřipsal pořádný zákrok, na severu Evropy už si svou nulu musel zasloužit. "Oni doma chtěli nějakým způsobem potěšit diváky, dopředu to zkoušeli mnohem víc než u nás," všiml si rodák z Vysokého Mýta. "Nicméně že bychom snad mohli vypadnout, na to jsem ani na chvilku nepomyslel."
K dobrým výkonům mu pomáhá i viditelně štíhlejší postava. I když on sám tvrdí: "Zhubnul jsem tak jedno kilo. Že to vypadá na větší úbytek? Tak to jsem asi vyrostl."
A nepotvrzuje ani pověst největšího boleslavského jedlíka. "Já jím rád, ale v rozumných porcích. Všechny parametry vám dneska vlastně hlídají stroje. Před sezonou jdeme na testy a tam se změří, kolik má každý optimálně vážit," říká Šeda.
Svou současnou roli v týmu si užívá, ale zůstává ostražitý. "Já bych řekl, že je to pořád na vážkách. Určitě si nemyslím, že bych byl o třídu lepší gólman než Míra Miller. Jsme vyrovnaní a rozhoduje momentální forma," míní aktuální jednička.
O víkendu při ligové premiéře v Teplicích ale určitě nastoupí právě nový penaltový specialista.
