Klub ze čtvrté ligy je absolutní senzací. Takový outsider se do finále neprobojoval už víc než půl století. Naposledy se podobný kousek povedl klubu Rochdale, který v roce 1962 také patřil do čtvrté nejvyšší soutěže.
Černá sobota v BradforduBradford se do historie anglického fotbalu zapsal už v sobotu 11.května roku 1985, tehdy ovšem černým písmem. Na sklonku druhého poločasu utkání Bradford - Lincoln vypukl na hlavní dřevěné tribuně požár, který se šířil rychlostí blesku. Přes rychlý zásah hasičů tribuna lehla popelem, bilance byla úděsná - 56 mrtvých a 265 zraněných. Jedna z největších fotbalových tragédií vedla k zákazu výstavby nových dřevěných tribun na území Velké Británie. A stařičkou dřevenou tribunu na původním stadionu pražské Slavie v Edenu zdobily až do jejího zániku cedule s varovnými nápisy: "Kouření zakázáno - pamatuj na Bradford"... |
"Ocitli jsme se v říši snů. Nemám jiných slov, které by popsaly, jak se cítím," prohlásil brankář Matt Duke, který postupový výsledek udržel v úterý večer na hřišti Aston Villy. Bradford nejprve šokoval domácím vítězstvím 3:1 a při odvetném utkání venku mu k postupu stačila porážka 1:2.
Za finálovým snem se 24. února vydá do Londýna na slavný stadion Wembley, kde potká buď Swansea nebo Chelsea. Jejich odvetný duel se hraje ve středu večer a Chelsea bude po domácím fiasku dohánět ztrátu 0:2.
I kdyby Bradford poslední krok nezvládl, bude se na jeho jízdu dlouho vzpomínat. Cestou do finále postupně vyřadil hordu favoritů. Vykopl Watford, pak na penalty Wigan, po penaltovém rozstřelu dokonce Arsenal a naposledy šokoval Aston Villu. Klub přitom na hraně tisíciletí kvůli dluhům málem zanikl.
Ještě v roce 2000 se Bradford ocitl v letním poháru Intertoto, jenže pak to s ním šlo z kopce. "Kdybychom se náhodou znovu ocitli v pohárech, musel bych asi naučit pár jazyků," usmíval se v úterý před půlnocí klubový šéf Mark Lawn.
Na zápas s Aston Villou, sedmnáctým týmem Premier League, cestovalo přes šest tisíc příznivců soupeře a po necelé půlhodině je úvodním gólem zchladil Christian Benteke. V tu chvíli se čekalo, že Aston Villa podceňovaného protivníka rozválcuje. Opak byl pravdou. James Hanson v 55. minutě vyrovnal a fanoušci Bradfordu byli v extázi. Nic na tom nezměnila ani Weimannova trefa pár minut před koncem. Aston Villa - Bradford 2:1, postupuje BRADFORD.
"Je to pohádka, co se nám povedlo," pyšně pronesl trenér Phil Parkinson a do očí se mu draly slzy. Zatímco hráči Aston Villy stěží zadržovali vztek, že jim mezi prsty protekla unikátní šance na finále, hostující střelec James Hanson zářil štěstím: "Nikdy bych si nepomyslel, že si zahraju ve Wembley. Vlastně já tam nikdy v životě ani nebyl. To je něco neskutečného."
Ano, něco neskutečného. Zatímco v Premier League se platy hráčů v přepočtu pohybují kolem tří milionů korun týdně, fotbaloví trpaslíci z Bradfordu si týdně vydělají něco málo přes dva miliony. Aby bylo jasno, všichni dohromady!
Bradford dokázal, že peníze pořád nejsou všechno. I v současné době zůstává prostor pro fotbalové romantiky a snílky.