Stala se totiž členkou Komise rozhodčích Unie evropských fotbalových asociací (UEFA), takže už nemůže dál jako rozhodčí působit. Na poslední zápas proto dorazili její dnes už bývalí kolegové z nižších soutěží.
"Bylo to hrozně milé překvapení, absolutně jsem o tom nevěděla. Byli tam kluci i holky z druhé a třetí ligy, divize a několik Moravaček z nižších soutěží," vyprávěla po zápase evidentně dojatá Damková.
Už když se trio sudích v čele s hrdinkou okamžiku rozcvičovalo, její kolegové na tribuně spustili chorály: "Dášo, děkujem!" K tomu byl na ochozech roztažený transparent, na němž stálo: "My tě, Dášo, stejně milujeme!"
"Hrozně mě to dojalo. Slzy jsem měla na krajíčku, ale musela jsem je zadržet," popisovala Damková. "Bylo to nádherné a myslím, že žádná jiná rozhodčí už takovou rozlučku mít nebude."
Ještě před začátkem střetnutí jí kromě zástupců domácího klubu gratuloval i místopředseda Fotbalové asociace Jindřich Rajchl, její možný soupeř v brzkém boji o uvolněnou pozici předsedy českého fotbalu.
Rajchl už svou kandidaturu oznámil, Damková zatím váhá. "Zbývají ještě tři neděle. Budu to zvažovat, ale v tuhle chvíli nevím," prohlásila.
V posledním utkání kariéry rozdala sedm žlutých karet. "Když u mě byli kapitáni po zápase podepsat zápis, říkala jsem jim, že většinou moc karet nerozdávám. A dneska jich bylo zrovna sedm. A oni na mě: To víte, muselo to být loučení se vším všudy. Všichni tady byli hrozně příjemní," popisovala Damková.
Spolu se třiceti kolegy a kolegyněmi se s ní po zápase loučili i fotbalisté a diváci. "Od všech hráčů jsem dostala pusu. A nejvtipnější byl Adrian Rolko. Ten za mnou přišel a řekl mi, jestli bych si s ním nevyměnila dres," rozesmála se Damková.
Poslední zápas s ní odřídili asistenti Antonín Kordula a Jiří Moláček. "Jasně jsem řekla, že na lajnu si přeju tyhle dva. Zažili jsme toho společně tolik, že i oni si to zasloužili," vysvětlovala.
"Teď mám smíšené pocity. Tohle loučení byl nejkrásnější okamžik mé kariéry," usmívala se a přitom měla slzy v očích.
