Nakonec vyrovnání těsně před koncem přišlo a Češi remizovali 1:1, přesto byl sparťanský záložník z nečekané ztráty rozmrzelý. A férově vzal vinu za inkasovaný gól na sebe.
„Moje chyba,“ nehledal po utkání výmluvy. „Prostě jsem to špatně vyhodnotil, rozhodl jsem se pro nesprávné řešení.“
Co jste původně zamýšlel?
Zdálo se mi, že vysoké míče odehrávají snadno, že bude lepší to zkusit rozehrát. Připadalo mi, že jsou odcouvaní hodně nízko, že by se hra mohla přesunout přes prostředek doleva, kde by to David Limberský měl na střelu. Ale oni na to dobře reagovali a my jsme naopak nebyli připravení. Prostě moje špatná volba.
Vypadalo to, že Jaroslav Plašil ani takovou rozehrávku nečekal...
Nejspíš to tak bylo. Nijak jsem na něj nevolal, nemával, nechtěl jsem to řešení dopředu avizovat. Měl to v tu chvíli už těžké a asi to opravdu nečekal.
Jaké teď převládají pocity? Zklamání, nebo úleva, že máte aspoň bod?
Je to spíš zklamání. Samozřejmě je lepší mít ze zápasu aspoň bod, než abychom ho prohráli, je dobře, že jsme tam aspoň ten jeden gól dotlačili. Ale celkově jsme zklamaní, představovali jsme si ten zápas úplně jinak: herně i výsledkově.
Co jste si říkal v závěru? Nenapadalo vás, že už tam gól nepadne, že je to zakleté?
Doufal jsem pořád. Ale když se potom hra zjednodušila a bylo zapotřebí hrát na dlouhé míče do vápna, bylo vidět, že to Lotyšům vyhovovalo, měli na to vhodné typy hráčů. Čím víc se blížil konec, tím bylo jasnější, že šancí už moc nebude. Jsem rád, že to dopadlo aspoň takhle, ale spokojení určitě nejsme.
Po vyrovnání jste ještě měli chvíli času. Doufal jste, že stihnete ještě jeden gól?
Viděl jsem, že se ještě tři čtyři minuty bude hrát, takže jsem docela věřil, že bychom to tam mohli dotlačit. Ale těžko říct, jestli bychom si to vůbec zasloužili.
Čím si klopýtnutí s Lotyši vysvětlujete?
Nevstoupili jsme do zápasu úplně dobře, chtěli jsme být silnější v kombinaci, mít hodně šancí a nedopouštět se chyb. Bohužel chyba přišla a oni šli do vedení, což průběh hodně ovlivnilo. Zalezli si níž, čekali na naši chybu. A my jsme hráli na velké riziko, takže se to mohlo stát. Mohlo to dopadnout i hůř.
Co vám trenér radil v poločase za stavu 0:1?
Sami jsme věděli, že když nezačneme dobíhat druhé míče, do hry se nedostaneme. Trenér nám říkal, ať se snažíme přečíslovat po stranách, ale stejně se nám to moc nedařilo. A když už, tak jsme centrem stejně nikoho ve vápně nenašli.
Byli na vás Lotyši dobře připravení?
Dá se říct, že jo. Už jen z toho, jak bránili naše standardky, to bylo znát. A kdyby se jim lépe dařil přechod do útoku, mohli nás ohrozit ještě víc.
Pořád ale držíte neporazitelnost a z pěti zápasů máte čtyři výhry a remízu. To není špatné, ne?
Pohled na tabulku je pořád dobrý, zvlášť, když vidíme, jaké zápasy máme za sebou. Ale je samozřejmě hrozná škoda, že jsme to nepotvrdili. Je to zatím jediná kaňka na kvalifikaci, zápasy doma potřebujeme zvládat.
