Pro Dočkala dobře, že klubové vedení sáhlo k obvyklému kroku, když se týmu nedaří. Z posledních šesti zápasů totiž český středopolař pětkrát nenastoupil.
„Nikoho nebaví jen trénovat a nehrát zápasy. V kariéře se mi to moc nestávalo, takže to pro mě bylo nepříjemné,“ řekl osmadvacetiletý záložník.
V Bruselu, kde pobývá s národním týmem po pondělním přípravném utkání a před sobotní kvalifikací v Norsku, o čínském angažmá vážil každé slovo. Na konci února tam přestoupil ze Sparty za téměř čtvrt miliardy korun.
Proč jste v poslední době nenastupoval?
Přemýšlím, jak to pojmout. Chápu, že čínské téma vás zajímá a že když teď nejsem na očích, tak těch otázek bude víc. Ale spíš bych se snažil to nejvíc zkrátit. Jsme na reprezentačním srazu a já se chci soustředit hlavně na národní mužstvo.
A téma Čína?
Poslední období bylo pro mě složité, protože jsem nehrál. A vysvětlit proč, to v podstatě nejde. Kdo to nezažije a nevidí na vlastní oči, tak se to těžko vysvětluje. Takže se o to nebudu ani pokoušet.
Zkuste to.
Hodně věcí v klubu se točilo kolem jedné osoby, kolem trenéra, který teď skončil. A přijde mi teď zbytečné vysvětlovat něco, co se v příštích měsících může změnit. Ale jestli to všechno bylo k něčemu pozitivní, tak v tom, jakou mám chuť do fotbalu. Chci si tady užít každý trénink.
Jak se ta chuť projevuje?
V čínské lize se zápasy odehrávají jinak, než jsem byl zvyklý. Třeba v tom, kolik jsem míval kontaktů s míčem, příležitostí něco vymyslet ve finální fázi. Ty zápasy jsou prostě jiné, o to víc jsem natěšený si zahrát, protože v reprezentaci k tomu příležitost je.
Proč se vám o Číně nechce mluvit?
Když jsme se na reprezentaci bavili v březnu, naivně jsem si myslel, že ty rozhovory se do Číny nedostanou. Ale ono to tak není, takže musím zvažovat, co řeknu. Taky je vidět, když je reprezentační termín a cizinci odlétají, tak se na změnu prostředí těší.
Doufáte, že po změně trenéra nastanou lepší časy?
Záleží, koho klub vybere dál. My cizinci doufáme, že kdyby přišel evropský trenér, respektive zahraniční, že by se spousta věcí mohla změnit a jinak nastavit. Ale nevím, kdo přijde. Třeba řekne, že nás, co tam jsme, nechce, a bude chtít přivést své hráče.
V čem byl váš čínský trenér zvláštní? A jaké byly jeho metody?
K tomu se nechci moc vyjadřovat. Sezona běží a pořád tam jsem příliš krátce. Nechci dělat unáhlená rozhodnutí. První dojmy po přestupu byly pozitivní, poslední dva měsíce už tolik ne. Ale třeba se to změní.
Vyhráli jste jediný z dvanácti zápasů. Je to odraz kvality týmu?
Ne, ne. První dva domácí zápasy jsme mohli vyhrát, mohli jsme mít šest bodů a asi by to pak vypadalo jinak. Ale my v obou remizovali, pak se dlouho čekalo na výhru a všechno bylo těžší.
Čínská liga se hraje systémem jaro-podzim, takže doma nebudete přes léto. Je to pro vás hodně nezvyklé?
Už jsem to zažil v Norsku, takže jsem připravený. Čekají nás náročné měsíce, v červenci a v srpnu se hraje hodně zápasů, podzim je pak zase rozbitý reprezentačními srazy.
V Norsku jste působil dva roky. Jaké to tam bylo?
Od začátku fajn. Rádi na Norsko vzpomínáme, dobře se nám tam žilo. A dobré to pro mě bylo i po fotbalové stránce. Měl jsem dojem, že mě tam lidi mají rádi, že na mě mužstvo spoléhá, že chtějí, abych byl důležitým hráčem. Vybavuju si, jak jsem ve své druhé sezoně dával hodně gólů, dostali jsme se do Evropské ligy. Od té doby jsem si začal víc věřit v tom, že bych mohl být i gólovým hráčem.
V sobotu tam s národním mužstvem potřebujete vyhrát, abyste měli reálnou šanci na postup na mistrovství světa. Až tam přiletíte, přijde na vás nostalgie?
To ne. Je to pro mě sice příjemné, protože prostředí znám. Přijede za mnou kamarád, který není v norské reprezentaci, protože je zraněný. Ale beru to hlavně jako důležitý kvalifikační zápas.
