"Jezdívali jsme na koupaliště, hráli tenis nebo ping-pong," vzpomíná na doby docela nedávné osmnáctiletý útočník. "Teď, když mám volno, radši odpočívám." Jako v úterý.
V bytě rodičů ráno v 8.30 zvoní budík. Trénink je od 10 hodin, takže je nejvyšší čas vstávat. "Vlastně si teď můžu přispat, do školy musím vstávat o dvě hodiny dřív," usmívá se Chramosta. Ke snídani má nejraději domácí buchtu nebo bábovku. "Mamka skvěle peče." Na stadion přichází v růžovém tričku a bílých teniskách. Pohrává si s klíčky od auta.
Tak tohle je ten borec, který na jaře ohromil ligu? Dal gól na Slavii, další střihl přes hlavu nůžkami a v Ostravě trefil rovnou dva. Přitom ještě v březnu s boleslavským áčkem ani netrénoval.
Teď je na hřišti s ostatními. Kouč Uhrin vysvětluje klubku fotbalistů, jak rozehrát standardní situaci. Chramosta tuší, že se ho tahle akce na startu nové sezony příliš týkat nebude.
"Asi zůstanu na lavičce, cítím to," říká smutně. "Je mi to líto, každý by chtěl hrát. Ale musím to respektovat a využít každou šanci, kterou dostanu."
Za chvíli už v jeho dětské tváři zase hraje úsměv. S vrstevníkem z týmu Tomášem Fabiánem odjíždí tmavým golfem na oběd do oblíbené restaurace Slunce. Podává se steak a zrovna v tuhle chvíli doráží z Prahy fotoreportér.
"Vyfoťte ho se mnou," ožívá číšník. "Až bude kopat za Barcelonu, pověsíme to tady na zeď."
Fotbalové povinnosti pro dnešek skončily. Přítelkyně je na dovolené s rodiči, tak co s volným časem? Chramosta volí návštěvu babičky v Kochánkách.
"Zajdu na hřiště, mám tam kamarády. Na chvíli si sedneme a pokecáme." Třeba o tom, že už po devíti ligových zápasech a pěti nastřílených gólech měl nabídky z ciziny. "Přemýšleli jsme nad tím s dědou a manažerem Zíkou. Jasně jsme se shodli, že lepší bude zůstat ještě tady."
Nebo o tom, že dostal v Boleslavi vylepšenou smlouvu a v lize by letos rád nasázel aspoň 10 gólů. "Pan Uhrin dokonce v televizi říkal, že jich mám dát patnáct. To ale musím hrát, aby se mi to povedlo."
Anebo o tom, jak sní o startu na podzimním mistrovství světa dvacetiletých. "Ligu si ještě zahraju, tohle by bylo jednou za život."
