Po necelé půlhodině si při pokrytí Rackovy přihrávky počínal ve vápně jako zkušený mazák, bránící Baranek musel jít do skluzu a z následné penalty šel domácí celek do vedení.
"Obránce jsem si udržel na zádech a on mě skluzem srazil k zemi, jasná penalta. Navíc rozhodčí byl blízko a dobře to viděl," popsal situaci mladý záložník.
Do základní sestavy se dostal letos teprve potřetí. I když si loni pod koučem Stanislavem Levým udělal v nejvyšší soutěži dobré jméno, podzimní trenér Jiří Plíšek mu dal šanci až ve třináctém kole.
U nového kouče Pavla Malury má Kúdela důvěru. A na hřišti si věří. Svým výkonem se uprostřed hřiště vyrovnal mnohem zkušenějšímu kolegovi Martinu Vozábalovi.
"Mít vedle sebe takového hráče, to se pak hraje výborně," pochvaloval si odchovanec slovácké Fotbalové akademie. Zatímco Vozábal běžně stojí po jeho pravé ruce, na levém křídle spolupracuje s dalším mladíkem Petrem Filipským, který byl při společných utkáních za třetiligovou juniorku kapitánem týmu.
"Známe se už dlouho a víme, co může jeden od druhého čekat," podotkl Kúdela. Po zápase ale hledal slova jen těžko. Bylo patrné, jak moc ho štve, že ani v sedmém domácím utkání Slovácko nedokázalo vyhrát.
"V kabině je skleslá nálada. Ztratili jsme další dva body a moc nás to mrzí. Body potřebujeme jako sůl. Ale snad se to zlomí v příštím zápase," neztrácel naději.