Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Noblesní Bican hrál vždy fér. Legendární kanonýr by se dožil 100 let

TYPICKÝ PEPI. Josef Bican (1913–2001) právě střílí jeden z tisíců svých gólů. Ještě na Letenské pláni, kde měla Slavia do roku 1945 svůj první stadion. | foto: myfootballfacts.com

25 2013
Dlouhý sprint, klička, rána i technický balon k tyči. A gól. Stovky gólů. Všechno v rychlosti, kterou mu záviděli i sprinteři. Velký potlesk, uznání. Legendární střelec Pepi Bican by se ve středu dožil 100 let.

Válíš jako Bican. Dřív to patřilo k největším pochvalám na adresu mladých fotbalistů. Ať už totiž oblékal dres Rapidu a Admiry Vídeň, Slavie, kde působil nejdéle, Vítkovic či Hradce Králové, všude sklízel Josef "Pepi" Bican ovace. Celkem nastřílel bezmála pět tisíc gólů, nejvíc však v temném období okupace, v období protektorátu.

Slávistický fotbalista Josef Bican drží vítězný pohár Osvobození po finálovém

Slávistický fotbalista Josef Bican drží vítězný pohár Osvobození po finálovém utkání s Rakovníkem. (29. srpna 1945)

S věhlasem jednoho z nejslavnějších českých fotbalistů všech dob snesou srovnání jen držitelé Zlatých míčů Josef Masopust a Pavel Nedvěd.  Bicana však nezdobily jen zázračné nohy. Dobře vychovaný ve Vídni chodil pečlivě oblečený, měl vybrané způsoby a vulgarismy mu byly cizí.

"Pepi byl Pan fotbalista, považuji za čest, že jsem proti němu mohl hrát. Už tehdy jsem k němu vzhlížel jako k polobohu," říká s uznáním Josef Masopust. Vicemistr světa z Chile 1962 poprvé nastoupil proti Bicanovi počátkem 50. let v dresu Teplic, zatímco Bican tehdy hájil barvy Vítkovic.

"Potom, když už jsem byl v ATK, pozdější Dukle, jsem proti němu hrával v jeho druhé éře ve Slavii. Byl to fotbalový gentleman a šlechtic, nikdy se nesnížil k záludnostem. Měl však smůlu, kvůli válce přišel o dvě mistrovství světa,"  přemítá Masopust o útočníkovi, který dal poslední ligový gól, když mu táhlo na třiačtyřicet.

Druhou smůlu přinesl Bicanovi komunistický převrat v roce 1948, kdy Slavia začala trpět a dopady pociťoval i Bican.  "Režim po Slavii vyloženě šel. Vadilo třeba, že za ni v mládí kopal prezident Edvard Beneš. A Bican, ‚buržoazní‘ ikona Slavie, se stal terčem nenávisti stranických kádrů taky. Příliš vynikal, byl příliš oblíbený," vysvětluje fotbalový historik Miloslav Jenšík.

Podobizna Josefa

Podobizna Josefa "Pepiho" Bicana na stadionu v Edenu

V roce 1949 už ve Slavii bylo nové vedení a kanonýr zamířil na dva roky do "dělnických" Vítkovic. "Jednomu komunistovi se líbil náš holešovický byt a ten přestup nám pomohl," vyprávěl 87letý Bican necelý rok před smrtí v roce 2001.

Ve Vítkovicích pomohl vykopat první ligu a přestoupil do Hradce Králové – měl to blíž do Prahy za rodinou. Doplatil však na svou popularitu: když se v roce 1953 nechal přemluvit k účasti v prvomájovém průvodu, lidé pak nevolali podle nápovědy z amplionů Ať žije soudruh prezident nebo Ať žije soudruh Čepička, ale Ať žije Bican!

"A bylo zle. Nařkli mě, že jsem provokatér, a v Hradci jsem skončil. Dva soudruzi mě doprovodili na nádraží," líčil legendární kanonýr, který se pak vrátil do Slavie a v roli hrajícího kouče nastoupil za červenobílé k poslednímu ligovému utkání v listopadu 1955.

Uznání přišlo krátce před smrtí

Předtím, v březnu 1954, došlo k dalšímu projevu nenávisti. Při zasedání Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport jej v neděli před obědem náměstek předsedy vlády Čepička, Gottwaldův zeť, v projevu označil za "symbol buržoazního pojetí kopané, který nemůže být dobrým trenérem ani dobrým vychovatelem mládeže". 

Odpoledne hrála Slavia (tehdy Dynamo) s Bohemians (Spartak Stalingrad) a výhru 2:1 obstaral oběma góly 40letý Bican.  "Byl jsem tam a diváci, kteří znali Čepičkova plamenná slova z rozhlasu, byli v šoku, že vůbec nastoupil. Ten nemá nervy, říkali. Jenže Bican o projevu nevěděl, sesypal se až potom," líčí historik Jenšík.

Josef Bican

Josef Bican s manželkou Jarmilou

Bican pak krátce trénoval Liberec, Brno a Příbram, vždy jej však "na příkaz z vrchu" museli propustit. A tak muž, který vstoupil do dějin i svým postojem, neboť za války odmítl nabídku okupantů, aby se stal německým občanem, skončil u krumpáče a lopaty, poté pracoval jako závozník a řidič. Až v roce 1962 se opět mohl stát trenérem a v roce 1969 jej stále ještě volnější režim pustil na tříleté angažmá do belgického Tongerenu.

V lednu 2001 se Bican dočkal uznání: Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků jej vyhlásila králem ligových střelců 20. století. V Rakousku a Československu se jím stal dvanáctkrát, až za ním skončili Brazilci Pelé a Romário s jedenácti korunami.

Komise mu totiž konečně započítala i 229 ligových gólů z protektorátu a došla k číslu 643. "Promluvila spravedlnost," prohlásil tehdy Bican, výjimečný sportovec a člověk, který hrál vždycky fér a nikdy jej nikdo neslyšel, že by si stěžoval. "Na to byl příliš noblesní a hrdý," tvrdí historik Jenšík.



Tabulka ligy

Známky

1,38

Uroš Radakovič

Olomouc

1,5

Šimon Falta

Olomouc

1,63

Jan Laštůvka

Slavia

Góly

3

David Lafata

Sparta

3

David Vaněček

Teplice

2

Ondřej Mihálik

Jablonec

Mužstvo Z V R P S B
1. FC Viktoria Plzeň 4 4 0 0 8:1 12
2. SK Sigma Olomouc 4 3 0 1 7:3 9
3. SK Slavia Praha 4 2 2 0 3:0 8
4. AC Sparta Praha 4 2 2 0 4:2 8
5. FC Slovan Liberec 4 2 1 1 6:3 7
6. Bohemians Praha 1905 4 1 3 0 3:2 6
7. Fastav Zlín 4 2 0 2 3:3 6
8. 1. FC Slovácko 4 1 2 1 6:4 5
9. FK Teplice 4 1 2 1 7:6 5
10. FC Baník Ostrava 4 1 2 1 8:9 5
11. MFK Karviná 4 1 1 2 4:4 4
12. Dukla Praha 4 1 1 2 4:9 4
13. FK Jablonec 4 0 3 1 4:5 3
14. FK Mladá Boleslav 4 0 1 3 2:7 1
15. FC Vysočina Jihlava 4 0 1 3 1:6 1
16. Zbrojovka Brno 4 0 1 3 2:8 1

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze