Platí to i po sobotě, byť Besiktas v 5. kole turecké ligy remizoval 1:1 s týmem Büyüksehir. Při vyrovnávací brance soupeře však nebyl na hřišti Sivok střídající kvůli potížím se svalem. "A když jsme dostali v jednom předchozím zápase dva góly, nebyl jsem pro zranění na trávníku zase já," říká Zápotočný.
Besiktas, jeden z velkých tureckých klubů, čeká už pět let na titul. Nyní si z italského Udine pořídil do základní sestavy dva české fotbalisty, ti ho k němu mají přivést.
"O titulu tady slyšíme pořád. Však také, když jsme teď brali jen bod, byli všichni v kabině hodně skleslí," líčí Zápotočný a obrátí se na Sivoka: "Viď?" Druhý ze stoperů přitaká. Remíza s týmem zespodu tabulky vzala Besiktasi vedení v lize. "Jsme tady pod větším tlakem než v Udine."
Místo pekla prázdné sedačky
V sobotu prožil Sivok divný zápas, a nejen proto, že z něj musel předčasně odejít.
Jste-li na lize v Turecku, čekáte v hledišti peklo, jenže při utkání s Büyüksehirem to vypadalo stejně jako v časech, kdy hrála Slavia na Strahově. Mrtvo, do prázdných sedaček melancholicky bubnoval déšť.
"Přijít na domácí zápas Besiktase, žasl byste. Ale náš soupeř nemá žádné fanoušky a na ten stadion nikdo nechodí," vysvětluje Sivok.
Ono dostat se na Atatürkův olympijský stadion žádá velké úsilí. Cesta z centra Istanbulu trvá po ucpaných silnicích stejně dlouho jako třeba z Prahy do Brna. Aréna stojí jako UFO na pustém kopci za městem, ke všemu k ní nejezdí veřejná doprava.
A přece při nástupu týmů vzplály skromné ohně a ozval se pokřik na podporu mužstva, jehož střed obrany tuží hráči ze středu Evropy. Další Středoevropan, slovenský útočník Filip Hološko, pak ve čtvrté minutě způsobil, že malé ostrůvky lidí na tribunách propukly v nadšení: vnikl do pokutového území, zadrobil nohama a střelou z úhlu poslal od tyče Besiktas do vedení.
V obraně zní čeština
Zdálo se, že favorit míří spolehlivě za vítězstvím, tím spíše, když stopeři hlídali pokusy protivníka. Co na tom, že přitom mluvili nesrozumitelnou řečí. "Jasně že na sebe křičíme česky," přiznává Sivok. "Proto nás Besiktas koupil oba. Trenér ví, že komunikace mezi obránci je důležitá," doplňuje Zápotočný.
Právě Zápotočný vyřešil v 19. minutě ošemetnou situaci: brankář Rüstü vyběhl hluboko do pole, ale balon nezískal – ten už letěl do sítě, než jej zastavila česká noha.
Ale to už cítil Sivok při prudších pohybech křeč ve stehně a krátce před půlí vystřídal. Kouzlo neohroženosti brány Besiktase tím bylo zlomeno. Soupeř v 57. minutě po standardce vyrovnal. "Všechny tři ligové góly jsme zatím dostali po standardkách," mrzí Sivoka. "Bráníme je osobkou a vždy se někdo zapomene a neuhlídá svého hráče."
Včera spěchal Sivok do nemocnice na vyšetření svalu a oddychl si, nejde o nic vážného. Trenér by si moc přál, aby mohl nastoupit už ve čtvrtek v Poháru UEFA v ukrajinském Charkově.
Nedivte se: doma vyhrál Besiktas 1:0, a pokud nastoupí v odvetě čeští mistři nul, postupová šance se zvedne.
"Ty nuly nezakřikněte," usmívá se Zápotočný.
