Milan Baroš byl dojatý. Tleskal příznivcům a rukou ukazoval na dres, na srdce, na němž měl znak klubu. Útočník nastoupil za Baník Ostrava po 10 letech, 10 měsících a 11 dnech. Při sobotních oslavách devadesátin klubu hrál za výběr osobností Baníku proti mistrovskému týmu z roku 2004.
Je možné, aby se do Baníku vrátil? "Ta šance je vždycky," řekl. "Ještě tři čtyři roky bych ale rád kopal venku. Nabídky mám, ale záleží na tom, zda mě Galatasaray uvolní." Baroš potvrdil, že Baník je jediný klub, do něhož by šel v případě návratu do české ligy.
A navíc mu pomáhá. Už dříve přispěl občanskému sdružení Baník Baníku 100 tisíci korunami. V sobotu vydražil mistrovský dres za jeden milion korun. Přeje si však, aby polovina částky šla na prémie hráčů, které jim klub do konce roku kvůli ekonomickým problémům pozastavil.
Co vám problesklo hlavou, když jste se po tolika letech objevil na Bazalech?
Že jsem tady strávil nádherné chvíle. Pořád je Baník moje srdeční záležitost, protože ten klub mě vychoval pro velký fotbal, vždycky se tady budu rád vracet.
Jaké jsou vaše vzpomínky?
Krásné. Prošel jsem mládeží Baníku, tady jsem dostal šanci hrát profesionální fotbal, odtud jsem zamířil do Liverpoolu. Nedám na Baník dopustit.
A byl jste i jeho nejmladší kapitán, že?
Být kapitánem je vždycky pocta, ale tehdy to měl pan Hadamczik (tehdejší majitel klubu) jako takový marketingový tah, aby mě mohl dobře prodat.
Sledujete, jak si Baník vede v lize?
Pokud je v televizi, tak se vždycky podívám, když mi to dovolí moje děti. Viděl jsem je v Liberci, na Spartě i v Jihlavě. Výkonnost mají dobrou, ale bohužel pohled do tabulky je špatný. Když budou kluci hrát jako dosud, tak se určitě zvednou, poslední místo jim nepřísluší. Jen jim chybí víc zkušeností, aby udrželi vedení jako třeba v Liberci či doma s Mladou Boleslaví. Body jim chybějí, ale je otázkou času, kdy se zvednou. Budou však pod tlakem, protože nikomu se nehraje dobře z posledního místa.
Baroš v Baníku28. října mu bude 31 let. S fotbalem začínal v rodných Viganticích a Rožnově pod Radhoštěm. Do Baníku přišel v roce 1993 a byl v něm do roku 2001, než za zhruba 100 milionů korun odešel do Liverpoolu. Za Baník naposledy nastoupil 2. prosince 2001 v Praze proti Viktorii Žižkov. Baník prohrál 0:1, přičemž Baroš hrál v útoku s Proházskou a Žůrkem. |
Určitě znáte situaci v Baníku, který musí splácet dluhy po minulém vedení.
Je smutné, co tady minulý majitel dokázal napáchat, to je skoro trestný čin, jestli to trestný čin není. Teď je na nových majitelích, aby se pokusili klub zachránit. Bylo by super, kdyby do klubu nějakým způsobem vstoupilo město, protože jde o klub s velkou tradicí. Baník hraje o záchranu, a přitom tady jsou nejvyšší návštěvy v lize. Tady je fotbalový region, takže by byla škoda, kdyby Baník zmizel z fotbalové mapy. Věřím ale, že se Baník zachrání a odpíchne se k lepším časům.
V minulé sezoně byl Baník před krachem. Jak jste to prožíval?
Bylo to těžké, když má takové problémy klub, v němž jste prožil svoje mládí, byl jsem tady spoustu let, podával balony, hrál ligu. Bylo to strašné. Není ale první ani poslední klub, který něco takového potkalo. Jde o to, aby se zvedl a už se něco takové nestalo, aby do klubu přišli silní partneři, aby to nedopadlo tak, že si z toho někdo udělá byznys a klub rozkrade. Bude jen dobře, když za Baníkem bude stát silná skupina lidí, která to s ním myslí dobře.
Myslíte si, že noví majitelé takoví jsou?
To ukáže čas, ale doufám, že ano, protože za tu dobu, co tady jsou, udělali kus práce. Je to těžké i pro ně, vyhráno není. Dluhy jsou obrovské a nikdo neví, jak to dopadne. Ale snad se podaří Baník zachránit.
Po odchodu z Baníku jste poznal nejslavnější fotbalové stadiony. Jak na vás teď působí Bazaly?
Pořád to je pěkný stadion. A když jsou plné ochozy, tak je každý stadion hezký. Viděl jsem maketu nových Bazalů, a kdyby se přestavba podařila, byla by to bomba. To by se tady mohl na některé zápasy vrátit i nároďák.
FANOUŠEK V HLEDIŠTI. Milan Baroš fandil i se synem fotbalové reprezentaci v utkání proti Maltě.
Na koho jste se v Baníku těšil?
Jednu osobu nemohu říct. Je tady spousta kluků, s nimiž jsem hrával, jsou tady trenéři, kteří mě vedli. Těšil jsem se na všechny. A na zdejší atmosféru, že se vrátím před fanoušky Baníku. Mám takový sen, že bych si jednou chtěl zahrát před plnými Bazaly. Teď (v sobotu bylo v hledišti kolem čtyř tisíc diváků) to na to nevypadá, ale snad se mi to jednou povede, až se vrátím...
Už víte, jaká bude vaše další budoucnost, když teď za Galatasaray Istanbul nehrajete?
Jsou dvě varianty. Buď půjdu cestou menší kvality a soustředím se na výdělek, nebo půjdu za pořádným fotbalem, ale s penězi dolů. Uvidím, co bude. Mluvil jsem s panem Paskou (Barošův agent) a říkal jsem mu, ať mi zjistí, zda mě Galatasaray uvolní a případně za kolik. Pak se podíváme na to, které kluby o mě mají zájem, a rozhodneme se, jaká cesta bude nejlepší.
V pátek jste byl v Plzni na utkání Česka s Maltou. Jaké to bylo dívat se na bývalé spoluhráče z tribuny?
Pěkné. Všechno ze mě spadlo. Na jednu stranu je určitě škoda, že jsem musel skončit tak brzo, ale na druhou nebylo jiné východisko. Vím, jak těžké je hrát pod tlakem, který je u nás enormní. Nikde v Evropě jsem se nesetkal s takovými urážkami. Klukům fandím. Jsem rád, že utkání zvládli, a věřím, že to potvrdí i v úterý s Bulharskem.
