Královský klub zažívá zvláštní období. Během posledních tří let vyhrál dvakrát Ligu mistrů, ale ani jednou v domácí soutěži. Real i Barcelona vstoupí do ligy po revolučním období. Vyměnily klubové prezidenty, přeskupují své týmy a upravují herní styl. To vše dohromady vyvolává napětí a neklid v obou táborech. V kabině Realu se dokonce mluvilo o revoltě "rady starších", jimž se nelíbil spěšný prodej Redonda do AC Milán i to, že McManaman nedostává šanci hrát. "Se všemi jsem promluvil a očekávám plné soustředění na náš hlavní cíl," prohlásil Jorge Valdano, nový sportovní ředitel.
Ještě převratnější období prožívá Barcelona. S odchodem trenéra van Gaala končí nizozemská éra. Odešli jeho krajané Ronald de Boer (Glasgow Rangers), Hesp (Sittard), uvolněn má být Bogarde a do Lazia měl namířeno Zenden. Toho však klub na poslední chvíli zadržel. Dostal se totiž do krize, najednou mu chybějí hráči. Má řadu zraněných a tři mladíci vyrážejí na olympiádu. "Potřebujeme přečkat září, které pro nás bude nejnáročnější," tvrdí trenér Llorenc Serra Ferrer, který si z posil nejvíc cení Overmarse a Petita.
Kdo další může zasáhnout do bojů o titul? Od obhájce La Coruni to nikdo neočekává. Zázraky se neopakují, navíc mužstvo budou vysilovat boje v Lize mistrů. Něco podobného se říká o Valencii, která loňskou sezonu osvěžila fotbalové ovzduší. Prodala své hvězdy v čele s Lopezem, jenže zároveň získala Slovince Zahoviče, jednu z hvězd Eura, norského střelce Carewa a francouzskou legendu Deschampse. Je tedy opravdu slabší, nebo silnější?