„Takoví hráči mají na výběr a záleží na tom, čemu dají přednost. Jestli být součástí prvoligového kádru a vysedávat na lavičce, nebo mít pravidelnou zápasovou zátěž,“ říká Vítězslav Hejret, sportovní ředitel klubu a člen představenstva FK Baník.
Přípravné období načali v Sokolově letos v téměř stejné době jako valná většina prvoligových klubů, to aby s sebou už na soustředění do Františkových Lázní vezl případné posily z nejvyšší soutěže. Právě v téhle době před odjezdem na herní soustředění totiž kluby z vrchních pater první ligy své přebytky v první vlně nejvíc odkládají.
To ovšem neznamená, že zajímavá posila není k mání i v pozdější fázi přípravy. „Kvalitní hráči se dají získat i na poslední chvíli, záleží na tom, kdo jak má pevné nervy,“ usmívá se Hejret.
Slabinou takové „last minute“ posily je chybějící souhra s týmem i sepětí s kabinou nabyté v rámci letní přípravy a vyřazení z kádru těsně před jejím koncem, to na náladě nepřidá ani samotné posile, ani hráči, kterému v sestavě zabere místo. „Pokud chceme mít ale v kádru hráče výkonnostně na úrovni mezi první a druhou ligou, tomuhle se bohužel nevyhneme,“ dodává Hejret.
Kde naopak Baník hráče získat příliš neusiluje, to je volný trh. Představuje příliš velké riziko a nabízí pouze mizivé procento hráčů, kteří se ve svých nových působištích rychle a napevno uchytili.
„Ono to vypadá navenek hezky, zkoušet osm Chorvatů a tři Afričany, ale většinou z toho žádný výsledek není. Občas nám někdo takový tip dá, ale než na něco takového přistoupíme, samozřejmě si napřed zjišťujeme historii, jak dlouho byl hráč zraněný a s čím měl problémy, úplně naslepo nejdeme. Zatěžuje to trenéra i hráče a pravděpodobnost, že z toho něco vzejde, je velmi malá,“ říká Hejret.
Za příklad si bere jarní ligovou senzaci v osobě Romana Potočného, který dal v polovině ledna za divizní Brozany v přípravném utkání proti Teplicím dva góly a severočeský klub ho pak angažoval jako novou posilu.
„Často slýchávám, proč jsme si ho nevytáhli my. Ano, může přijít takový tip, ale i ten si musíme napřed ověřit, jestli má smysl se tím vůbec zabývat, jestli daný hráč má vůbec předpoklady pro fotbal na této úrovni. Musíte si uvědomit, že Potočný prošel předtím Spartou a už předtím hrál první ligu za Bohemians Praha 1905, takže až o tak velkou senzaci zas nejde,“ říká Hejret.
Ostatně podobně teď právě Baník zkouší třeba Filipa Drobílka z Liberce, který byl klíčovou postavou juniorského týmu, ale těsně před přechodem do ligového áčka jej zastavilo vážné zranění nohy. Operace a následná rekonvalescence spolkly půl roku, další čas zabralo rozehrávání a Baník je teď pro jedenadvacetiletého záložníka další šancí, jak se vrátit do původní formy.
Kde Baník letos v létě sází na posily, to je také domácí líheň. Kádr pro přípravu na dvacet hráčů tak už narostl o hráče stažené z hostování. „Chceme se podívat v jakém jsou momentálně stavu, a také je to pro nás zároveň nejsnazší cesta k doplnění týmu,“ vysvětluje Hejret.
Kvalitu fotbalu v Karlovarském kraji však nepříznivě snižuje řada faktorů, což bylo ostatně vidět na letošním průběhu sezony zejména v divizi, kde se jako jediný z týmů udržely Karlovy Vary, jejichž čtvrté místo ale stejně neodpovídá plánům na brzký návrat do České fotbalové ligy, odkud v předešlé sezoně sestoupily.
Hvězda Cheb skončila v divizní skupině A předposlední, jen o jediný bod na tom byl nakonec lépe nováček v soutěži z Mariánských Lázní, který se však ani tak v soutěži neudržel, a protože vítěz Krajského přeboru z Březové odmítl postup do divize, čeká Karlovarský kraj nejhorší fotbalová sezona od roku 2006, kdy v Sokolově začali hrát druhou ligu.
Právě v Březové hrál Baník minulé úterý shodou okolností svůj první zápas letní přípravy, a pokud pomineme výsledek 2:9 v neprospěch domácí Olympie, bylo srovnání obou týmů beztak více než výmluvné. „Hráli proti nám kombinačně, mají opravdu dobré mužstvo, ale stejně jsme tam vyhráli velkým rozdílem. Dávno pryč je doba, kdy jsme s Baníkem nebo v Mariánských Lázních hrávali v přípravě proti prvoligovému Chebu nebo Plzni a prohráli normálním výsledkem po bojovném výkonu,“ posteskne si Hejret.
Nůžky mezi profesionálními týmy a fotbalem v Karlovarském kraji se podle něj jednoznačně rozevírají a důvody jsou zřejmé, z devadesáti procent to je blízká hranice s Německem, kam si Češi už navykli jezdit za fotbalovým výdělkem a v menší míře také zdejší práce s mládeží. „Že bychom si někoho přivedli z týmů v regionu, to by už musela být opravdu velká náhoda,“ přiznává Hejret.
Na úrovni nižších soutěží tak Baník mezi týmy z Karlovarského kraje spolupracuje téměř výhradně s Karlovými Vary, kde je stejně jako v Sokolově sportovní středisko mládeže, a nově také s blízkým Tachovem z Plzeňského kraje, který coby vítěz divizní skupiny A postoupil do České fotbalové ligy. „ČFL je pro nás co do spolupráce ideální, divize je asi tou nejnižší soutěží, na jejíž úrovni má pro nás ještě smysl spolupracovat,“ míní Hejret.
