„Koller se skoro nedá uhlídat,“ stěžoval si jednou před vzájemným soubojem nizozemský obránce Jaap Stam. „Je velký a urostlý jako baobab.“
Přitom nejde jen o to, že se Koller snadno dokáže ve výskoku prosadit, což není při jeho výšce nic divného. Útočník operuje hlavou přesně jako jiní nohou, dokáže s ní neomylně zamířit nebo rozehrát. To je vzácnost.
Vzpomínáte, jak na podzim Koller přihrál v kvalifikačním utkání v Bratislavě na jeden ze tří českých gólů? Byl tísněn ve složité pozici, přesto vědomě usměrnil centr zátylkem za sebe na volného Sionka.
Jinou parádní ukázku demonstroval Koller v květnu v závěrečném kole německé ligy při svém posledním zápase za Dortmund: při čekání na letící balon se zaklonil v pokutovém území Bayernu, stihl se podívat, kde stojí brankář, a poslal míč do míst, kam gólman nemohl dosáhnout. Bylo zjevné, že přesně tak to chtěl provést.
Koller patří mezi elitu světových hlavičkářů. S ním jsou v ní například německý kanonýr Klose, italský Toni, nizozemský Van Nistelrooy, anglické „bidlo“ Crouch, bulharská hvězda Berbatov či Borgetti z Mexika.
Mezi výjimečné hlavičkáře patří obránci. Vždyť stoperovi Fabio Cannavarovi vynesla i tato schopnost ocenění pro nejlepšího fotbalistu světa.
Cannavaro, Terry a další obránci využívají hlavičkování především v defenzivě, ale pokud dají gól, zpravidla právě hlavou. Jak jinak by v české lize skórovali Tomáš Řepka či Milan Fukal. „Luca se dá ve vzduchu strašně těžko ubránit, ale my to zvládneme,“ sliboval český obránce Tomáš Ujfaluši před zápasem na mistrovství světa s Itálií.
Ujfaluši mluvil o útočníkovi Luca Tonim, spoluhráči z Fiorentiny. Ten se v zápase vůbec neobjevil, ale po rohu se nad hlavami všech ukázal obránce Materazzi, za míčem letěl nezadržitelně jako dravý pták, a započal českou zkázu 0:2.
Vynikajícím hlavičkářem je také Didier Drogba, nejchladnokrevnější zakončovatel současného fotbalu. Dokázal to i v úterý, kdy dal hlavou oba góly Chelsea v anglické lize Readingu.
V první jeho trefě bylo až cosi hypnotického. Scházelo jen, aby Drogba šeptal pouťové „přistupte blíž, sladká Marion“, když zabodl oči do letícího míče, „přitáhl“ si jej na hlavu a udeřil.
Porovnávat Drogbu s kouzelníkem Ronaldinem dost dobře nejde, každý je jiným typem ofenzivního hráče. Přesto africký hráč Brazilce v hlavičkářském umění jasně převyšuje.
Drogba není prcek, ale i urostlejší hráče překonává pohybem a citem pro správný výběr místa. V tom vynikal slavný střelec minulosti Gerd Müller, který, ač drobné postavy, dal spoustu gólů hlavou.
Vůbec nejslavnějším hlavičkářem historie je kanonýr mistrovství světa 1954, maďarský útočník Sándor Kocsis, jehož přezdívka „Muž se zlatou hlavou“ je dostatečně výmluvná.
Na jednom ze šampionátů zářil i český hlavičkář: v roce 1990 exceloval Tomáš Skuhravý, který hattrickem ze vzduchu zničil Kostariku a s celkovým počtem pěti gólů se stal druhým nejlepším střelcem turnaje.
Hlavičkářští mistři
Jan Koller (Monako)
„Kolos český“ má ty nejlepší předpoklady pro práci hlavou. Umí skvěle pracovat se svou mohutnou postavou a jen velmi těžko se brání.
Miroslav Klose (Brémy)
Někdy to vypadá, že Němec umí levitovat, jak dlouho dokáže vydržet ve vzduchu. Navíc má skvělou orientaci v pokutovém území.
Luca Toni (Fiorentina)
Italský pořízek dal hlavou už nůši gólů. „Měří skoro dva metry a vedle výborné hlavičky ohromuje rychlostí,“ říká o něm spoluhráč z klubu Tomáš Ujfaluši.
Ruud Van Nistelrooy (Real Madrid)
Při výskocích si občas až zákeřným způsobem vypomůže rukama. Nizozemec má však hlavně vynikající výběr místa, proto bývá o myšlenku a o krok před obránci.
Peter Crouch (Liverpool)
Jeho vyzáblá postava se hodí do grotesky, ale smích přejde každého, kdo chce útočníka ve vzduchu uhlídat. Crouch má přitom potenciál, aby se ještě zlepšil.
