Můžete si vybrat, jestli nedokonalí hráči, trenér Ščasný, šéf sportovního úseku Otava, generální sportovní manažer Hřebík, generální ředitel Kotalík, nebo velký boss Křetínský.
Jedno klubové křídlo sedí na Strahově, druhé na Letné. Nepříliš přehledná a roztříštěná struktura plná vrcholných funkcí určitě patří k důvodům, proč nejslavnější český klub zacouval do evropského podprůměru.
Jediným člověkem, který zažil celý ten pád je – hádejte kdo?
Sparta finančně nevykrvácí, neboť zámožný majitel Daniel Křetínský má zřejmě nevyčerpatelné zdroje, jenže sportovní prestiž soustavně úpí.
Protože nehrát Ligu mistrů od roku 2005, to je bolestné poznání. Abyste si udělali obrázek, tehdy nesměle začínal Facebook, v křesle českého premiéra se vystřídali Gross s Paroubkem a zemřel papež Jan Pavel II.
To je strašně dávno, že?
Sparta postupně vyzkoušela všechny možné druhy přestupové politiky. Kupovala přestárlé reprezentanty i mladé naděje, jednou se kabinou prohnal uragán, jindy se raději nestalo nic, aby „mužstvo dostalo čas a mohlo se kontinuálně zlepšovat“. Na lavičce seděl málomluvný intelektuál Griga, protřelý glosátor Chovanec, pragmatický Bílek, převzdělaný vizionář Hřebík, zarputilý Hašek, klidný Lavička, emocionální Ščasný.
A? Nic!
Sparta se za pochodu měnila. Je daleko kultivovanější než dřív, marketingové i PR oddělení mají originální nápady a návštěva zápasů na Letné bývá společenskou událostí, takže známá značka ACS působí navenek bezkonkurenčně. Je zajištěná, má suverénně nejvyšší rozpočet v Česku (cca 350 milionů ročně), má fanouškovskou i sponzorskou podporu, má tradici. Jenže není schopná vymotat se z kruhu.
Velmi dobrý mediální obraz sráží sportovní neúspěchy.
Zvlášť nepochopitelně se to jeví v porovnání s Plzní, která se právě před jedenácti lety vracela do ligy. Byl to chudinký klub na periferii zájmu, smutné fotbalové nedochůdče. Od té doby Viktoria vyletěla, čtyřikrát získala titul, dvakrát ochutnala Ligu mistrů, postavila nový stadion, vybudovala mládežnickou akademii. To všechno zhruba s polovičním rozpočtem a daleko méně početným aparátem lidí.
Zatímco Sparta se musí reálně obávat, že podzim 2016 prožije bez evropských pohárů, Plzeň se o Ligu mistrů popere znovu a má garantováno už 150 milionů korun.
Třeba se tomu srovnání vysmíváte, protože jste viděli zoufalý výkon Plzně při úterním předkole s ázerbájdžándským Karabachem, ale pardon, fakta mluví jasně. A výrazně proti Spartě!
Zručný obchodník Křetínský vydělává na všem možném, jen fotbal, kterému postupně propadl, mu žádné štěstí nepřináší. Už to trvá dvanáct let, což je k nevíře. Buď Křetínský důvěřuje lidem, kteří na nejvyšší fotbalovou úroveň nemají, nebo je Sparta zakletá.
Ale jak by mohla být zakletá, když na jaře bojovala ve čtvrtfinále Evropské ligy a navzdory porážce od Villarrealu jí aplaudoval vyprodaný stadion? Tehdy se trenér Ščasný domníval, že je tým rozjetý a v kvalifikaci o Ligu mistrů nadšení, taktickou mazanost i zkušenosti zúročí. Nic z toho se nestalo. Při dvojutkání se Steauou Bukurešť se Sparta vrátila do staré známé marnosti.
„Jinde asi pracují jinak a líp. Mají kvalitnější hráče, než jsme my,“ prohlásil stoper Jakub Brabec.
Copak se s tím chce slavná Sparta smířit?
