Podíval se, kde stojí brankář Harper, posunul si míč na hranu bílého kruhu a pravačkou vyslal dlouhatánský projektil. Míč letěl dvě vteřiny, vyděšený gólman couval, zakopnul a pak se komicky po kolenou pokoušel balon vyrazit. Marně. Míč se odrazil na brankové čáře a zaplul do sítě.
Liverpool vedl 2:0, fanoušci byli u vytržení a Alonso hrdinou. Podobný gól dal už v lednu v Anglickém poháru proti Lutonu, levačkou. "Tahle trefa byl hezčí," tvrdil trenér Rafael Benítez. "Když to zkouší při trénincích, často mu říkám: Nejdřív se pořádně rozcvič, ať se nezraníš."
To není celá pravda. Trenér taky Alonsovi vytýká, že svými pokusy zbytečně přichází o míč a škodí mužstvu. Šance, že se mu povede něco tak úžasného jako ve středu, je minimální. Alonso to však zvládl podruhé. V lednu pomohl k bohatství "šílenému" sázkaři, jenž si vsadil 200 liber na to, že Alonso vstřelí gól z vlastní půlky. Při kurzu 125:1 vyhrál v přepočtu přes milion korun.
K takové střele potřebuje fotbalista výtečnou techniku, silný nákop, odvahu i štěstí. Taky se může stát, že se mu balon sveze po nártu a letí do zámezí, potom si lidé ťukají na čelo.
"Není čas myslet na to, že se člověk ztrapní. Prostě to v hlavě blikne a musíte to udělat," vypráví Rudolf Otepka, záložník z Příbrami, který zkouší stejné nákopy v české lize. Brněnského gólmana Václavíka překonal ze 40 metrů, ale to bylo z přímého kopu, míč stál.
Proti Blšanům vyzkoušel lob z vlastní poloviny a neuspěl o milimetry. Vystrašený brankář Daněk vyrazil míč na roh. "Stačí mít hlavu nahoře a sledovat, kde stojí brankář. Někteří bývají až před pokutovým územím. Než se vzpamatují, máte šanci," říká Otepka. V lize už je známá firma, gólmani si dávají pozor a zalézají k brankové čáře, ať stojí příbramský filuta kdekoli na dostřel.
Čím lepší technik, tím větší šance na úspěch. V minulé sezoně dal gól z půlky útočník David Villa z Valencie. Pamatujete si dalekonosný lob rumunského kapitána Hagiho na mistrovství světa 1994 proti Kolumbii? Anebo Brazilec Pelé: při šampionátu 1970 v Mexiku přeloboval z vlastní půlky Ivo Viktora. "V první vteřině jsem vůbec nevěděl, co se děje," vzpomíná Viktor. Než si to uvědomil, balon byl u něj: letěl ve správném úhlu, jen těsně mimo. Pro gólmana je ostuda dostat takový gól.
