"Za to, že jsem zatím pokaždé hrál v základní sestavě, jsem trenérovi vděčný," pochvaluje si Kopic vstřícný přístup zkušeného kouče Komňackého. "Doufal jsem v to. Věřil jsem, že mám na to se tam probojovat. A naštěstí to vyšlo."
Kdy vás vlastně Jablonec kontaktoval poprvé?
Po zápase na Žižkově mi volal pan Pelta, že o mě mají zájem a jestli bych k nim chtěl přistoupit. Souhlasil jsem, protože Jablonec je špičkový klub naší ligy.
Dosud jste mezi muži odehrál 16 zápasů v MSFL a 23 zápasů ve druhé lize. Překvapilo vás, když přišla nabídka z takového týmu?
Určitě. Před rokem touto dobou jsem šel na hostování do Čáslavi. A vůbec by mě nenapadlo, že bych za rok mohl být v Jablonci a hrát Evropskou ligu.
V Jablonci jste se chytil, v přípravě jste pravidelně nastupoval v základní sestavě, nechyběl jste ani při zápasech druhého předkola Evropské ligy. Čekal jste, že to půjde takto lehce?
To právě vůbec. Vím, že je tu velká konkurence na všech postech. Jsou zdvojené, ztrojené. Za to, že jsem zatím pokaždé hrál v základní sestavě, jsem trenérovi vděčný. Snad to tak bude i pokračovat.
Vedle vás v záloze nastupují takové osobnosti jako Karel Piták či Marek Jarolím. Jaký je to pocit zahrát si s nimi?
Je to super. S takovými fotbalisty jsem ještě nehrál. Piták, Lafata, Jarolím, to všechno jsou kvalitní hráči, kteří umějí dát parádní přihrávku.
V rámci vašeho přestupu do Jablonce byla ve hře varianta, že kdybyste se neuchytil, strávil byste minimálně podzim na hostování v Jihlavě. Asi jste rád, že k tomu nebude muset dojít?
To určitě, moc. Doufal jsem v to, věřil jsem si, že mám na to se tam probojovat. A naštěstí to vyšlo.
Když se vrátíme k zápasům druhého předkola Evropské ligy proti Flamurtari Vlora - podle výsledků 2:0 a 5:1 to vypadalo spíš jako další přípravné zápasy než utkání o evropské poháry, ne?
Ale tak tomu určitě nebylo. Třeba v Albánii byly podmínky těžké, vedro čtyřicet stupňů. Navíc ani soupeř nebyl špatný. Hrál dobře, útočný, kombinační fotbal. A to nám vyhovovalo. Kdyby byli zalezlí do vápna, hráli na nakopávané míče, tak to mohlo vypadat jinak.
Ve třetím předkole vás čeká podstatně jiný soupeř, nizozemský Alkmaar. To asi bude jiná káva.
To ano. Už teď víme, že to bude něco úplně jiného. Je to špičkový klub holandské ligy. Připravujeme se na něj už týden. Věříme si, že tam můžeme něco uhrát. Snad se nějaký dobrý výsledek povede.
Takže se rozhodně nechcete smířit s rolí outsidera?
Ne! Nemělo by cenu si teď říct, že nepostoupíme. Hodně nás povzbudila i Slavia, která se v kvalifikaci o Ligu mistrů před čtyřmi roky střetla s Ajaxem Amsterdam a porazila ho. Stejně tak teď my můžeme vyřadit Alkmaar.
Už jste mluvil o tom, že vám vyhovuje, když soupeř hraje útočný fotbal. A ten bude jistě hrát i Alkmaar.
Od bráchy vím, že v Nizozemsku hraje většina týmů na tři útočníky. A že budou útočit. Ale zase to bude lepší tým než Vlora. No, snad to nějak uhrajeme.
Jak to vypadá s bratrem Milanem, který působí v Heerenveenu? V poslední sezoně měl řadu zdravotních problémů.
Brácha byl asi před měsícem na operaci s kolenem. Teď poslední dobou ho to trápí opravdu hodně. Ale doktor mu říkal, že už to vypadá dobře. A že věří, že tohle byla poslední operace.
Takže se bude chystat na další sezonu v Heerenveenu?
Určitě zůstává tam. Má ještě na rok smlouvu.
Kromě předkola Evropské ligy vás brzy čeká start ligového ročníku. Jak se těšíte?
Hodně. V pondělí máme úvodní zápas, hned na domácím hřišti proti Mladé Boleslavi. A jen o týden později jedeme na Spartu. Takže úvod ligy pro nás bude hodně našlapaný.
