S fotbalem začínal v pěti letech v Hlubočepích, v deseti už byl ve Spartě. O šest let později ho zařadili do ligového kádru a před týdnem si přivezl stříbrnou medaili z mistrovství Evropy hráčů do 16 let v Izraeli, kde se stal nejlepším střelcem turnaje. Ve finále národní tým podlehl Portugalsku v prodloužení 1:2. "Vedli jsme jedna nula a jako v každém utkání na turnaji jsme najednou přestali hrát. Soupeři nás pak dostávali pod tlak a my chybovali. V tom prodloužení se udělaly tři chyby po sobě," stýská si.
Ve finále dal gól samozřejmě on. "Měl jsem sázku s kamarádem, takže jsem rád, že jsem ji vyhrál," podotýká s úsměvem. "Navíc to bylo v televizi, a tak jsem řekl přítelkyni, ať se dívá, že až dám gól, tak jí ho pošlu."
Jemu osobně turnaj vyšel, na Izrael proto vzpomíná rád. "Mají tam nádherná hřiště. Dva zápasy jsme hráli od osmi večer za umělého osvětlení, to byl zážitek," pochvaluje si. "Ale teď už je to minulost. Musím makat dál, abych se prosadil v áčku Sparty."
Mužstvo bylo v Izraeli tři týdny. Zápasy ve skupině hrálo každý druhý den, delší přestávku mělo jen před čtvrtfinále. "Ale zase před semifinále jsme měli jen den volna a navíc se stěhovali. Bylo to dost náročné." Líbilo se mu, když měl chvíli volno, že zašel k moři a opaloval se. "Bylo tam velké teplo, ale je tam jiný vzduch, takže jsem to snesl dobře. Ale zase toho volna moc nebylo." Vykoupal se v proslulém Mrtvém moři. "Také jsme byli u hrobky Ježíše Krista," vypráví. "Ve městě jsme občas potkali vojáky se samopaly nebo zahalené ženy."
Když se hrály základní skupiny, výprava bydlela u Tel Avivu. K vyřazovacím bojům se stěhovala nedaleko Jeruzaléma.
"Bydleli jsme ve špičkových hotelech. Žádné potíže nebyly ani s jídlem. Všechno bylo formou švédských stolů. Lékař vždycky řekl, co si máme dát. Většinou to bylo kuřecí maso."
Mužstvo mělo blízko k tomu, aby navázalo na úspěch, který před deseti lety vybojovala parta kolem Tomáše Votavy a Patrika Bergera. Tehdy získala z evropského šampionátu šestnáctiletých v Erfurtu zlato.
"Samozřejmě, že jsme o tom věděli. Když se nám tak dařilo, říkali jsme si, že by nebylo špatné to zopakovat," povídá Tomáš Jun. "Když bude každý na sobě pracovat, při troše štěstí může z tohoto mužstva vyrůst podobná generace fotbalistů jako ta současná."