Hraje v kopačkách z ryzího zlata, vyhrál španělskou ligu, s Brazílií triumfoval v Poháru FIFA, už tři týdny má doma Zlatý míč.
Rok 2005 byl zkrátka rokem Ronaldinha.
Další dva žhaví kandidáti na ocenění FIFA museli zůstat s odstupem v dálce: Frank Lampard z Chelsea a Samuel Eto’o z Barcelony. I když výsledky ankety byly oznámeny až pozdě večer, předem bylo jasné, že Ronaldinho vyhraje.
Čím je vlastně tak výjimečný? "Fotbal je strašná dřina, ale on se jím baví, což fotbalu dává nový rozměr. Proto je nedostižný," říká český fotbalový básník Antonín Panenka. "Ronaldinho má stejné životní krédo jako já: jít na hřiště s tím, abych bavil sebe i lidi kolem."
Uchvacuje, s jakou lehkostí to ten rozesmátý chlapík předvádí. "Fotbal dýchám, jím a piju," říká.
|
Víte o Ronaldinhovi, že... se vlastně jmenuje Ronaldo de Assis Moreira |
V ofenzivních nájezdech Barcelony hraje hlavní roli, trenér Rijkaard mu nedává žádné instrukce, protože Ronaldinho potřebuje svobodu. Je svůj: "Miluju balon, to je moje životní milenka. Bez míče nejsem nikdo." Jako by se s míčem mazlil. Posouvá ho kupředu podrážkou, tančí nad ním, proti obráncům dělá kouzelné kličky, na milimetr přesně přihrává, precizně zahrává trestné kopy a nebezpečně střílí.
Je drzý a sebevědomý. Chce být stále u míče, ale obvykle se nechová sobecky, což se jiným režisérům vyčítá. Umí zrychlit akci překvapivou přihrávkou. "Neuvěřitelně rychle mu to v hlavě šrotuje. A myšlenky dokáže hned realizovat," všímá si Panenka.
Jde vůbec Ronaldinha ubránit? Jde, ale je to těžké. On si totiž dokáže poradit i s dvojitou přesilou. Je to mistr improvizace. Experti věští, že se může stát nejlepším fotbalistou všech dob. Sám Pelé ho oceňuje: "Je to umělec s míčem."
