I kvůli nepříjemnému zranění přišel o pozici v základní sestavě a jeho klub Karmiotissa následně zase o místo v lize. Nováček nejvyšší soutěže v závěru sezony zkolaboval a sestoupil. „Nebylo to nic příjemného. Nevím, co se stalo, třeba o tlaku se v našem případě nedalo moc mluvit. Prostě se to nějak blbě sešlo. Měli jsme několik šancí rozhodnout o záchraně, ale nezvládli jsme to,“ povzdechl si Pašek.
Jarní kyperská anabáze pro něj byla vůbec první profesionální štací mimo domovské Brno. „Jako zkušenost to bylo zajímavé, vyzkoušel jsem si něco jiného. Určitě toho nelituju, bylo tam pěkně, akorát mě mrzí, že jsme sestoupili,“ podotýká 27letý hráč, který si nyní shání nové angažmá. „Tím, že jsme spadli, většina cizinců odešla. Teď čekám, jak se to se mnou vyvrbí. Nějaké nástřely tam jsou, ale zatím nemůžu být konkrétní.“
Původně to na Kypru pro Paška vypadalo jako cesta do ráje. V Limassolu bydlel deset minut od pláže, v týmu našel spřízněnou duši v krajanovi Michalu Ordošovi a vstup do ligy měl impozantní. Při prvních dvou startech jako náhradník skóroval, brzy přidal ještě jeden gól, další branky připravoval.
„Začátek se mi povedl, chytil jsem se, samozřejmě mě chválili. Adaptace díky tomu byla jednodušší,“ sděluje Pašek, který se však postupně i kvůli zmíněnému úrazu v obličeji vrátil do pozice náhradníka. „Herní vytíženost vždycky může být větší. Počítal jsem, že budu hrát trošku víc, ale bohužel.“
Na Kypru jej zaskočila taktická ležérnost místních hráčů. „Týmy jako APOEL, Apollon nebo Larnaka mají svou kvalitu. I ve spodku ligy jsou slušné typy fotbalistů, kteří jsou rychlostně i technicky vybavení, ale po taktické stránce je to hodně, hodně špatné. Je to takový hurá fotbal. U nás by se to v situaci, ve které jsme byli, zavřelo, vyhrálo by se 1:0 a byl by klid. Jenže my jsme hráli hurá styl a dostávali jsme až moc gólů. Asi chtějí vyhrávat 4:3 nebo 3:2,“ přemítá Pašek.
Zaujali jej také místní obyvatelé. „Jsou v pohodě, akorát jsem byl překvapený z toho, jak se tam řídí,“ líčí brněnský rodák. „Lidi zastaví u obchodu a nechají klidně auto na kraji cesty, takže je další musí objíždět. Asi jsou to flegmoši.“
To však neplatí při fotbalových střetnutích. „Na zápasy předních týmů nebo na derby v Limassolu chodí hodně lidí a řádí. Ale na nás jako na nováčka nechodil skoro nikdo,“ oznamuje Pašek, který si padl do noty se zmíněným Ordošem.
„Když jste v zahraničí a je tam nějaký krajan, tak je to samozřejmě lepší. Navíc je to pohodář.“ Zda by nyní fotbalový poctivec preferoval domácí působiště, či další zahraniční misi, říct nedokáže. „Nechám to na osudu a uvidím.“
