Dvakrát jste vedli, dřeli jste, byli jste lepší. Po takovém průběhu vyřazení bolí, že?
Když jsme dostali gól, tak jsme museli dát ještě další tři, a to už bylo opravdu těžké. Ale šance jsme měli a prali jsme se až do poslední minuty. Můžeme na sebe být hrdí, že jsme to takhle odmakali. Bohužel to nedopadlo. Nedá se nic dělat, budeme hrát Evropskou ligu.
Vyrovnávacímu gólu na jedna jedna předcházela ruka soupeře. Viděl jste to?
Vůbec nevím, měl jsem to ze špatného úhlu. Ale kluci říkali, že to ruka byla. Rozhodčí to nepískl, takže my s tím už nic neuděláme. My musíme jeho rozhodnutí respektovat. Jako ruku to prostě neuznal, tak to ruka nebyla.
Bylo těžké udržet nervy?
Ve fotbale jsou ohromné emoce, tím spíš v takovém zápase. Ale myslím, že jsme to v tomhle ohledu zvládli. Každý má emoce nastavené trochu jinak, ale celkově jsme se s tím snad popasovali dobře.
Často jste se na rozhodčího zlobili. Cítili jste to tak, že hraniční zákroky pískal proti vám?
Šli jsme do toho tvrdě. Už před zápasem jsme si říkali, že do nich musíme šlapat. Když to byl faul, tak to rozhodčí písknul. Rozhodčí to vidí ze svého pohledu, my jsme v emocích... Musíme to respektovat.
Věřil jste až do konce?
Já jsem věřil od začátku až do poslední minuty. Ve fotbale jsou i dvě minuty dostatečně dlouhá doba na to, abyste dali dva góly. Nevyšlo to, bohužel, je to obrovské zklamání. Ale máme se od čeho odrazit.
