V Edenu vstřelili pražské Slavii gól, což se jim za posledních patnáct let v ligovém zápase s tímto soupeřem na jeho hřišti nepodařilo ani jednou a po výsledku 1:1 si do tabulky připsali bod, což se jim za stejnou dobu podařilo jedinkrát, před třemi lety po remíze 0:0.
Přesto fotbalisté Hradce Králové po posledním zápase první poloviny letošního ročníku na stadionu, odkud často odjížděli s vysokou porážkou, zdaleka nejásali. Asi by se nenašel jiný výmluvnější fakt o tom, v jakém rozpoložení zakončili první polovinu letošního ročníku domácí nejvyšší soutěže. „Bod je sice úspěchem, ale my potřebujeme vyhrávat,“ uvedl po zápase trenér týmu Róbert Barborík. „Remíza pro nás nic neřeší,“ přidal se kapitán mužstva Adrian Rolko.
Jak dopadly týmy, které byly v polovině poslední2000/01 Plzeň (9 bodů) sestup |
Přitom do konce ligového ročníku zbývá ještě polovina zápasů a kdyby se hradečtí fotbalisté mohli vrátit do školy, asi by si při přebírání pololetního vysvědčení vyslechli, že se v tom druhém ještě mnohé dá zachránit.
Pro ně bohužel se podobná slova útěchy při pohledu na nedávnou historii české nejvyšší soutěže dají vyslovit jen těžko. Případů, kdy se někdo z podobně obtížné situace po první polovině soutěže dostal se ctí k záchraně, je totiž velmi málo.
„Body nám sice chybějí, ale lze najít pozitivní věci, poslední tři soutěžní utkání jsme neprohráli,“ připomněl Barborík ligovou remízu 0:0 s Libercem a stejný výsledek v osmifinálové odvetě Poháru České pošty v Plzni.
Jenomže ani tento fakt nemůže zakrýt skutečnosti, který mluví proti Hradci: mizivý bodový zisk, jediná výhra z patnácti zápasů, ze všech ligových týmů zdaleka nejhorší střelecká bilance a obří ztráta na týmy, které jsou na nesestupových příčkách.
Už samotná skutečnost, že je Hradec po podzimu poslední, je z hlediska novodobé historie soutěže varující. V novém tisíciletí se totiž z poslední příčky po 15 kolech podařilo zachránit jen pěti mužstvům, ale pouze jediný měl před odvetami méně bodů, než má letos Hradec.
Olomouc před třemi lety šla do odvet dokonce jen se šesti body, ale tento příklad je trochu zavádějící. Olomouc totiž v průběhu podzimu přišla o devět bodů kvůli korupční aféře, na hřišti jich tak uhrála patnáct. Ale právě její případ by si hradečtí fotbalisté měli opakovat ve chvílích, kdy budou hledat motivaci pro druhou polovinu soutěže. Tým z Hané totiž v odvetách body sbíral takovým tempem, že se v pohodě zachránil, když soutěž dokončil o deset bodů před druhým sestupujícím.
Téměř všechny ostatní případy ale skončily nemilosrdným sestupem – s výjimkou jediného. Před jedenácti lety se Blšany v první polovině ligy dopracovaly k pouhým devíti bodům, tedy k jen jednomu víc, než má nyní Hradec. Odvety ale měly excelentní a s konečnými třiceti body se zachránily. Nutno ale dodat, že jejich ztráta na konkurenci byla podstatně menší, než má nyní Hradec.
Toho může po remíze na Slavii těšit snad jen fakt, že v Edenu získaný bod je vynesl ze skupiny mužstev, která získala v poločase soutěže nejméně bodů. Když nepočítáme Olomouc s jejím zmíněným odpočtem, rekordní minimum drží Opava, Slovácko a Žižkov se sedmi body. Ale to je pro Hradec trochu slabá útěcha.
