|
V seriálu iDNES o deseti ročnících samostatných českých soutěží najdete každé úterý díl k jedné sezoně hokejové extraligy a každý čtvrtek k sezoně v 1. fotbalové lize. |
Sparťané se s trenérem Zdeňkem Ščasným stali mistry dvě kola před koncem. Po podzimní domácí bezbrankové remíze se Slavií si mohli v jarní odvetě dovolit v derby porážku a přesto po 21. kole vedli o sedm bodů před Teplicemi a o osm před odvěkým rivalem. S Teplicemi sparťan é remizovali 1:1 a vyhráli 2:0.
Role nováčků z Blšan a Karviné byly diametrálně odlišné. Zatímco severomoravským fotbalistům nepomohla od sestupu ani změna trenéra po 6. kole, blšanský tým se pod vedením Miroslava Beránka vyšplhal na imponující šestou příčku.
Novinkou první ligy byla stálá čísla dresů, která hráčům začala být přidělována vždy na polovinu soutěžního ročníku.
Například v Drnovicích dostal pětku tehdy čtyřiatřicetiletý veterán Miroslav Kadlec, který se vrátil z Německa, a léta s ní hrával v Kaiserslauternu. "Nijak jsem na ní nelpěl, ale když se mě trenér zeptal, s čím jsem hrál v Německu, tak proč bych mu pětku nepřiznal," řekl tehdy Kadlec.
Ve Spartě kustod Jaroslav John například osmnáctku přidělil Miroslavu Barankovi, protože s ní nastupoval v Lize mistrů. Jenže Baranek si vybral třiadvacítku. "Je to moje šťastné číslo. V dubnu třiadvacátého před pěti roky se mi totiž narodil syn Matěj," vysvětlil Baranek v červenci v osmadevadesátém.
A co desítka, s níž pravidelně nastupovali takoví velikáni jako Pelé, Maradona a Platini?
I v Česku ji většinou nosili a nosí prvotřídní hráči. Tenkrát před pěti lety ji mimo jiné dostali Pavel Horváth ve Slavii, Radek Slončík v Ostravě, Radim Nečas v Jablonci, Tomáš Došek v Plzni a střelec Roman Hogen v Blšanech.
Ve Spartě automaticky zůstala Horstu Sieglovi. "Zdědil jsem ji před léty po Tomáši Skuhravém. A co by se stalo, kdyby mi ji teď Jarda John nepřidělil? To by asi v kabině vypukla malá válka," říkal tenkrát Siegl, který dnes hraje s desítkou i v Příbrami.
Z letních posil se vedle drnovického Kadlece mluvilo především o Richardu Dostálkovi. Po tomto brněnském středopolaři pásly už delší dobu hlavně Sparta se Slavíí a zákulisní boj nakonec vyhráli slávisté. Ze španělské La Coruni byl na půlroční hostování na Žižkov uvolněn brankář Petr Kouba.
V zimě do Slavie přišel z tureckého Trabzonsporu reprezentační obránce Karel Rada, do Olomouce se vracel na hostování ze španělského Tenerife bývalý reprezentant Pavel Hapal. Brankář Jan Stejskal šel v šestatřiceti hostovat ze Slavie na Žižkov, protože Kouba se musel vrátit do La Coruni. Ale v 19. kole právě v derby se Slavií si Stejskal zlomil nohu, což pro něj znamenalo konec aktivní činnnosti.
Poslední srpnový den před pěti lety byla velká sláva na Žižkově. Po domácím vítězství 2:1 nad Slavií teklo v žižkovské kabině šampaňské proudem. Jako by se slavil titul. Důvodem však bylo vítězství nad slávisty po předlouhých šedesáti letech. Tehdy před válkou na jaře 1938 Slavia na Žižkově podlehla 1:3.
Slavia byla po této prohře ve 4. kole dvanáctá a její trenér Jaroslav Hřebík mimo jiné prohlásil: "Ve Slavii začíná válka. Ne mezi mnou a hráči, ale prostě válka o slávistický život." Slávisté nakonec skončili třetí, což stálo Hřebíka místo. Byl propuštěn rok před řádným vypršením smlouvy.
Koncem září 1998 sparťanští hráči nemluvili s novináři. S Dynamem Kyjev vypadla Sparta z kvalifikace o Ligu mistrů, první zápas 1. kola Poháru UEFA prohrála na Letné se San Sebastianem 2:4, v domácím derby se Slavií remizovala 0:0 a v ligové tabulce byla po 7. kole čtvrtá. Oprávněnou kritiku po sérii nezdarů pak sparťané neunesli.
"Nikdo nám nic nanařizoval, přišlo to spontánně po porážce se San Sebastianem," vysvětloval žurnalistům kapitán mužstva Siegl. "Nikdo jste fotbal nehrál a jenom ho kritizujete. A i když už vám něco v dobré vůli řekneme, stejně si pak napíšete, co se vám hodí. Prostě jsme došli k tomu, že fotbalu nijak nepomáháte, tak nemá cenu se s vámi o fotbale bavit."
Tou dobou se také začalo veřejně mluvit o tom, že Sparta, jejíchž 91% akcií vlastnil slovenský železářský magnát Alexander Rezeš, je na prodej. Tehdejší sparťanský viceprezident Milan Valašík připustil, že o letenský klub projevilo zájem hned několik subjektů. "Zájemců je dost, ale z nejrůznějších důvodů nevyhovují. Nechceme třeba, aby ze Sparty vznikla pračka špinavých peněz," prohlásil Valašík.
Už před pěti lety se uvažovalo o hracím dnu sobotě. "Také si kvůli stále nabitější termínové listině dovedu představit, že první liga se bude hrát úředně v sobotu," nechal se slyšet v polovině prosince 1998 tehdejší svazový předseda František Chvalovský.
V polovině března byl na žádost trenéra Zdeňka Ščasného vyřazen ze sparťanského mužstva kvůli slabým výkonům obránce Jiří Novotný. "V červnu mu končí smlouva a do budoucna s ním nepočítáme," řekl 17. března sparťanský sportovní ředitel Ivan Horník.
Novotný tedy od 21. kola až do konce ligy úspěšně hostoval v Liberci. Potom se na Letnou vrátil a Sparta s ním prodloužila smlouvu. Trenér Ščasný před odletem na dovolenou do Řecka prohlásil: "Jestli Novotný bude v kádru až se vrátím, přeřadím ho do béčka." K tomuto tahu se však už nedostal, neboť noví majitelé klubu Ščasného předčasně propustili.
Zato Novotný patřil ke sparťanským oporám až do letošní zimy, kdy odešel do Kazaně. A kdyby se mu do ruské ligy nechtělo, znovu prodloužená smlouva by mu skončila až v červnu 2005.
Ještě před Ščasným musel svou sparťanskou kancelář vyklidit sportovní ředitel Horník. Na předčasném odchodu ze Sparty se dohodl čtyři dny po skončení ligy s klubovým generálním ředitele Jozefem Kopačkou, s nímž nedokázal najít společnou řeč.
Horník měl také nejspíš spolehlivé signály, že budoucí noví majitelé Sparty budou dělat rázné personální změny, a tak si už připravoval návrat na Žižkov, odkud na Letnou v prosinci 1996 přišel. Poslední Horníkovou výtečnou službou pro Spartu byl přestup Vladimíra Labanta ze Slavie.
Spartu necelé tři týdny po lize - přesně 18. června 1999 ve 22.00 - koupilo od košických železářů vydavatelství Vltava - Labe - Press. Prvním mužem klubu se tak stal Vlastimil Košťál, jenž byl tehdy generálním ředitelem zmíněného vydavatelství.
Částku, na kterou Sparta nového majitele přišla, zástupci VSŽ Košice ani představitelé vydavatelství Vltava - Labe - Press nezveřejnili. Zasvěcení se však shodovali, že na konto košických železáren šlo tři sta milionů korun, a vydavatelství že po předchozím majiteli zároveň přebírá i klubové dluhy. Ty měly dělat přes půl miliardy.
Celkově investovaná suma se tedy měla pohybovat mezi osmi až devíti sty miliony korun. "Miliardu to nepřesáhlo," potvrdil 20. června 1999 Košťál, který dal o den později výpověď kouči Ščasnému a angažoval na tento post Ivana Haška.
Byl to však právě trenér Ščasný, který do ligy přivedl Tomáše Rosického. Pro jaro 1999 ho vytáhl z třetiligového béčka, v dubnu ho úspěšně vyzkoušel v domácím poháru a v posledních dvou kolech ho poslal i na ligový trávník.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
"Osmnáctiletý Rosický by za nějaký čas mohl být hráčem, kterého pořád jen hledáme - znamenitým špílmachrem," prorokoval Ščasný v polovině dubna před čtyřmi lety. Dnes už Rosický režíruje hru Borussie Dortmund a na kontě má devětadvacet reprezentačních startů.
Trenéři se v tomto soutěžním ročníku měnili jak na běžícím pásu. Během třiceti kol se na lavičkách šestnácti týmů představilo celkem pětadvacet trenérů. Kouče neměnili pouze ve Spartě, Teplicích, ve Slavii, v Ostravě, Blšanech a v Opavě.
Rekord udělali v Brně, kde Karla Večeřu vyhodili po dvou úvodních prohraných zápasech. Po šestém kole museli z karvinské lavičky zmizet Jaroslav Netolička a z jablonecké Jiří Kotrba. Padáka potom dostali ještě olomoucký Milan Bokša, žižkovský Julius Bielik, hradecký Ladislav Škorpil, plzeňský Petr Uličný, příbramský Josef Csaplár a drnovický Jindřich Dejmal.
Ve čtyřech klubech vyhazovali trenéry dvakrát. V Jablonci se po Kotrbovi předčasně loučili i s Jaroslavem Dočkalem, na Žižkově po Bielikovi s Jiřím Štolem, v Drnovicích po Dejmalovi s Ivanem Kopeckým a v Olomouci po Bokšovi s Leošem Kalvodou.
Vskutku amatérské dílo stvořil tehdejší šéf drnovického klubu Václav Junek. Po dvacátém kole odvolal Dejmala, když byl s týmem na pátém místě. Dosadil Kopeckého, který s drnovickým mužstvem po šesti zápasech klesl na osmou pozici, a na poslední čtyři kola povolal na lavičku Večeřu. Drnovice skončily jedenácté...
Králem střelců se stal počtvrté v samostatné české lize sparťanský útočník Siegl, tentokrát se sedmnácti brankami, druhý Verbíř z Teplic měl o čtyři zásahy méně.
 Jednoho z nejžádanějších ligových fotbalistů Richarda Dostálka ulovila v létě 1998 Slavia. Záložník do pražského klubu přestoupil z Brna. |
 Vlastimil Košťál (vlevo) právě podepsal kupní smlouvu se zástupcem košických železáren Gabrielem Eichlerem. Tím pro společnost Vltava - Labe - Press získal 95 procent akcií fotbalové Sparty. |
 Někdejší žižkovský prezident Jiří Steinbroch (vlevo) a klubový manažer Petr Němec (vpravo) si v létě 1998 přijeli na ruzyňské letiště pro brankáře Petra Koubu. Ten poté v žižkovském dresu půl roku hostoval ze španělské La Coruni. |
 Tvůrci teplického zázraku: hlavní kouč Josef Pešice (uprostřed) a jeho asistent Miroslav Šafařík (vpravo) dovedli mužstvo na druhé místo v domácí lize a do kvalifikace Ligy mistrů. |
 Po dlouhých šedesáti letech porazil Žižkov v srpnu 1998 v lize Slavii (2:1). Na snímku z tohoto zápasu si na žižkovského Tomáše Hunala (vlevo) nešetrně vyšlápl slávista Pavel Horváth. Dnes spolu aktéři tehdejšího souboje hrají v Teplicích. |
 Miroslav Kadlec se ve čtyřiatřiceti letech vrátil z německého Kaiserslauternu do české ligy a oblékl dres Drnovic |
 Sparťanský kapitán Horst Siegl (vlevo) se stal v roce 1999 počtvrté králem střelců v samostatné české lize. Na snímku z derby se Slavií je zachycen v typické pozici hlavičkujícího útočníka |
 Sparťanský střelec Horst Siegl se v derby na Letné bije se slávistickými obránci |
